„Pověděl mně o tom nějakej pan Vladěk, který pracuje v teplárně v První brněnské, já se s ním docela dobře znám. Ale věděl jsem teda, že to byl bratr toho estébáka, který pro mě přišel, a když jsem tady toto oznámil, tak to tam ztuhlo a rychle mě za chvíli propustili ven.“
„Pořádaly se průvody, kde jsme všichni do jednoho vykřikovali různá hesla protiněmecká. Totéž ale dělali Němci, chodili v bílých punčochách a samozřejmě hlásili se k Hitlerovi.“
„Vystoupil jsem a vystoupil tam taky ten dotyčný člověk, odklopil klopu a hlásil: ,Geheime Staatspolizei!‘ Gestapo! A: ,Půjdete se mnou.‘ Ve mně pochopitelně tenkrát hrklo, vždyť mně bylo šestnáct nebo sedmnáct roků. Sedmnáct.“
Nebýt incidentu v tramvaji, mohlo být všechno jinak
Miroslav Klepáč se narodil roku 1925 v Brně, kde prožil celý svůj život. Skautovat začal v roce 1937 v Černošicích. Za války se kvůli incidentu s příslušníkem gestapa zapsal do protektorátního vládního vojska, se kterým byl v roce 1944 odvelen na frontu do Itálie. Na jaře roku 1945 se mu společně se třemi kamarády podařilo uprchnout do Švýcarska. V červenci 1945 se vrátil domů, dodělal si maturitu a nastoupil v První brněnské strojírenské jako účetní. V roce 1945 pomáhal obnovit skauting v Židenicích, stal se vůdcem 94. chlapeckého oddílu. Po roce 1950 tento oddíl převedl nejdříve pod Sokol, poté pod turistický oddíl mládeže, než se v roce 1968 mohl stát opět skautským. Stejně tak fungoval i v letech 1970-1989, tedy v období dalšího zákazu. V krátkých dvou letech obnovy byl Miroslav Klepáč vůdcem střediska. Tím se stal i v roce 1989 a středisko vedl ještě dlouhých šest let. Poté je předal a dál vedl oddíl oldskautů. Byl členem Svojsíkova oddílu. Zemřel 12. června 2020.