Ivo Klouda

"Musím být upřímný. Tím, že jsem byl členem komunistické strany, měl jsem z toho určité výhody. I když jsem se nikdy nesnažil toho využít, tak přeci jen jsem měl oproti jiným třeba možnost studovat vysokou školu. Vždycky jsem také působil jen na vedoucích místech, nikdy ne na žádných podřadných pozicích. Měl jsem tedy dojem, že strana stojí za mnou, že kdyby k něčemu nedobrému došlo, vždycky se za mě postaví. Nejen za mě, ale vůbec za straníky. No ono to bylo všechno jinak. Odmalička to do nás prostě hustili. Uvědomte si to, že jako děcko jsem pořád jen slyšel, že Sovětský svaz je náš vzor, že má nejlepší dojičky, nejlepší chovatele, všechno prostě nejlepší. No a my jsme tomu věřili, protože jediný, kdo nás zbavil tady toho zla, těch Němců, toho fašismu, byl Sovětský svaz. Byli Rusi. Věřili jsme tomu do poslední chvíle. Až jsem měl pak možnost srovnat to, co je u nás, se Západem, tak jsem to pochopil. Pochopil jsem, co se děje, a začal pochybovat. Začal jsem uvažovat, jestli to všechno je skutečně pravda. Ale byl jsem prostě stejně dál přesvědčený, že nás Rusi nepustí. "