Jaroslav Klouda

* 1931

  • „To byla samozřejmě záležitost Slánský, Horáková. Dá se říct, že jsem si v té době neuvědomoval, o co jde. Považovali jsme to za něco, co je nepatřičné, ale celý ten kontext, když to vnímáte věkově. Tak jsme... Zůstal nad tím rozum stát. Ten kontext... V každém případě. Mám za sebou soudcovskou kariéru. Teprve jako soudce, to samozřejmě nemá s politikou nic společného, dospěl k závěru, že trest smrti je neadekvátní trest, protože člověk nedá život člověku a nemá právo mu ho vzít."

  • „Na začátku roku 1970, kdy byl u nás v bytě (velvyslanec USA John Baker), my jsem tenkrát bydleli na Břevnově. Nabídl mě, žena Růženka u toho tehdy nebyla, nabídl mě, že zařídí mojí emigraci do Spojených států a následně, někdy později, že by tam on ze svého diplomatického postavení se pokusil, aby za mnou mohla odjet rodina. Měli jsme tehdy ročního syna. Já jsem mu řekl: 'Johne, ale někdo tu zůstat musí...'"

  • „Jednoznačně jsem byl pro řešení, které bylo a které podle mého soudu mělo a mohlo vést k sociální spravedlnosti, ale ukázalo se v mém zralém věku, že tato idea je v podstatě nerealizovatelná. Protože mentalita člověka je jiná, než aby byla nějaká vysněná komunistická společnost, rovná pro všechny. Bohužel ale to už je stařecký poznatek. V té době jsem byl jednoznačně aktivní."

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 21.11.2022

    (audio)
    duration: 02:13:13
    media recorded in project Příběhy 20. století
  • 2

    Praha, 24.11.2022

    (audio)
    duration: 02:09:24
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Až ve zralém věku jsem pochopil, že komunistická idea je nerealizovatelná

Jaroslav Klouda
Jaroslav Klouda
photo: Archiv pamětníka

Jaroslav Klouda se narodil 30. července roku 1931. Vyrůstal v jihomoravské vsi Drásov. Otec Otakar Klouda byl kantorem, ředitelem základní školy a po roce 1945 členem KSČ. Po druhé světové válce se rodina přestěhovala do Brna. Nastoupil zde na gymnázium. V roce 1949 se zapojil do akce Mládež vede Brno zorganizované tehdejším krajským tajemníkem KSČ Otto Šlingem. V té samé době sám vstoupil do komunistické strany. Počátkem 50. let nastoupil ke studiu Právnické fakulty Univerzity Karlovy do Prahy. V roce 1956 vycestoval jako člen vysokoškolské delegace do Dubrovníku, Vídně a Paříže. V roce 1957 nastoupil k Městskému soudu v Praze a zároveň se stal radním hlavního města Prahy. Od roku 1964 do roku 1970 působil jako předseda Obvodního národního výboru (ONV) Prahy 6. Poté, co veřejně nesouhlasil s invazí vojsk Varšavské smlouvy, přišel v době normalizačních prověrek o členství v KSČ a musel opustit pozici předsedy ONV. V roce 1975 přišel o místo u soudu. Zaměstnání našel na investičním odboru Dopravního podniku v Praze, mohl služebně cestovat do zahraničí. Po revoluci se vrátil k advokacii. V roce 2023 žil v Praze.