Dagmar Kolumková

* 1926

Witnesses of local events connected to WWII, Svědci lokálních událostí z éry komunismu, Art and censorship, Artists
5. 1. - 21. 8. 1968 - The Prague Spring, 27. 5. 1942 - Assassination of R. Heydrich, 8. 5. 1945 - End of WWII, 14. 2. 1945 - Bombing of Prague
  • 1
    Přehrát
    Pozastavit

    Poprava spolužáka v době heydrichiády

    (audio)
    duration: 02:00
    Download file
    Info

    „Já si pamatuju, ale nevzpomenu si na jméno – Vojtěchovský nebo tak nějak – to byl krásnej, mladej kluk, šikovnej. A jak udělali atentát na Heydricha, tak on řekl mezi úzkým okruhem: ‚To je dobře, že ho oddělali.‘ Někdo se bál, že to ostatní slyšeli, a udal ho a oni ho odpravili. A ta maminka byla u Moravce a prosila a on řekl, že s tím nemůže nic dělat, že to je záležitost jinejch lidí. Takovej krásnej, chytrej, mladej kluk, a oni ho oddělali. A ta maminka prej říkala, ani nevím, jak to dopadlo: ‚Až se to obrátí, já ho vlastníma rukama zastřelím, toho kluka, co to na něj řekl.‘“ – „A to se vědělo, kdo ho udal?“ – „Ono se to vědělo, ta maminka to zjistila, protože oni za ní přišli a sebrali ho z domova. A on, chudinka, byl čestnej a oni říkali: ‚Řekl jste to?‘ A on řekl: ‚Ano.‘ No, tak to byl ortel smrti.“

  • 2
    Přehrát
    Pozastavit

    Procitnutí z poválečné euforie

    (audio)
    duration: 01:39
    Download file
    Info

    „My jsme šíleně toužili, aby už skončila válka, a měli jsme představy, že pojedeme studovat do ciziny. Tak to jsme nešli. To bylo chvíli, taková euforie. My jsme v prvním ročníku dostali stipendium. Jeli jsme do Švédska, pár lidí, bylo nás deset, a byli jsme šťastní a vrátili jsme se v takové euforii, a tady už to skřípalo a už nás nenechali. Naopak, začal socialistický realismus a chtěli, aby všichni na sochařině dělali Staliny a Gottwaldy. Což jsem ani jedno, ani druhý nechtěla, protože na to byly zvláštní komise. A když jste to udělala s mírnou ironií nebo nadsázkou, tak to nechtěli a koukali, jestli je neshazujete, jestli je dobře povyšujete. A to mě nebavilo.“

  • Full recordings
  • 1

    Domov seniorů Elišky Purkyňové Praha 6, objekt Thákurova, 14.12.2015

    (audio)
    duration: 01:47:29
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
    Download file
    Info
Full recordings are available only for logged users.

Při tvůrčí práci pro mě byl vždycky nejdůležitější nápad

Dagmar Kolumková
Dagmar Kolumková
photo: Portrét D. Kolumkové vytvořený dětmi v rámci projektu PNS
photo: Portrét D. Kolumkové vytvořený dětmi v rámci projektu PNS
Download image

Dagmar Kolumková se narodila 16. ledna 1926 na pražském Smíchově. V období protektorátu navštěvovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde se věnovala řezbařině. Po válce vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (ateliér sochaře Jana Lauda). Nikdy nevstoupila do komunistické strany. Protože pro ni bylo obtížné vyhovět požadavkům socialistického realismu, uchýlila se k tvorbě užitého umění (keramiky) a k restaurátorské práci. Podílela se na opravě řady významných sochařských památek v Čechách i na Moravě (hlavní nádraží v Praze, Husův pomník na Staroměstském náměstí, církevní památky na Moravě). Zároveň se věnovala i samostatné umělecké tvorbě, svá keramická díla prodávala skrz monopolní státní podnik Dílo a účastnila se i jeho pravidelných výstav zvaných Keramona. Ačkoli v roce 1968 podepsala manifest Dva tisíce slov, perzekuci v období normalizace se vyhnula. V současnosti se již kvůli oční vadě nemůže věnovat vlastní tvorbě, ale stále se aktivně zajímá o umělecké dění.

Show witness full story (Česky)
Photos (2)
  • Dagmar Kolumková v roce 2015
    Dagmar Kolumková v roce 2015
    photo: Lukáš Žentel
    Download image
  • Dagmar Kolumková
    Dagmar Kolumková
    photo: Portrét D. Kolumkové vytvořený dětmi v rámci projektu PNS
    Download image
Links (0)