„Zavedli každýho zvlášť do místnosti a teď nás začali vyslýchat, jako že co hledáme, a dlaczego pani niebronili, to nám pořád vytýkali, proč jsme se nebránili. Já jsem povídal, niebronili, niebronili, protože nás prodali tovaryszi Angličani. Oni jako že jsme se měli bronit. Já jsem povídal, počkejte, až vy se budete bronit, na vás to přijde taky. Potom najednou řekli, jestli máme 50 zlotých. Já jsem povídal: ,Ani náhodou, kde bysme je vzali.‘ – ,Tak jste ochotný jít pěšky?‘ – ,Proč ne? Kam?‘ – ,Do vězení!‘ – ,No dobře, tak půjdeme pěšky.‘ Já jsem doufal, že nás někdo z těch známých kluků možná uvidí, ale neuviděl. Tak já jsem napsal ještě při tom policejním výslechu takovou zprávu, takový telegram tý snoubence mýho kamaráda, která byla už v Londýně, že je zle. To jsem napsal. Já jsem měl pět dolarů, ty jsem držel pod jazykem. To jsem hodil potom v jedný tý trafice, to jsem ukecal toho, co nás vedl pod bodákem, tomu vojákovi, že aby nás pustil cigaretu si koupit, tak nás pustil, já jsem to tam hodil tý trafikářce, aby to... Ona to pochopila, poslala skutečně ten telegram. Těch pět dolarů jsem jí tam vypliv’. Ona to poslala, nějaký účinek to mělo. Ty nás vedli do vězení, tam nás zavřeli. Tam hodně lidí se z toho vězení už nevrátilo, protože je lifrovali do Gdaňska a to bylo Německo už a ty lidi tam zmizeli a nikdo o nich neslyšel. My jsme měli štěstí, že jsme nezmizeli. Šli jsme k soudu. To víte, to bylo rodeo, já jsem tam dělal psí kusy, protože ve dvaceti ten člověk jako má plno humoru a plno síly, je drzý jak štěnice. Já jsem hubu měl velkou, tak jsme potom se dostali k soudu. Já jsem polsky dobře nerozuměl, teď nám pořád něco říkali a já nevěděl, co vlastně chtěj. Za tím soudcem stál pán v taláru, ten se na mě přátelsky usmíval, vždycky mně ukazoval, buďto kejval hlavou nebo ukazoval, že mám říct ne. Já jsem podle toho vypovídal, já jsem ani nevěděl, o co jde. Nakonec nás osvobodili, ale s tím, že budeme nuceně ubytováni u velitele Orlowa, to bylo takový městečko u Gdyně, takový malý, to už byly hranice. Tam jsme potom byli a postupně se to všechno vyjasnilo a dostali jsme se poslední lodí do Londýna, přímo do Londýna nás ta loď odvezla.“