Ladislav Krejza

* 1934

  • „Sám jsem byl zatčený v roce 1967, rok 1956 bylo období, kdy došlo k maďarským událostem a prvnímu probuzení opozičních sil v Polsku a StB začala zuřit. My jsme čekali, že k něčemu podobnému dojde i u nás a říkali jsme si, že to bude mírnější, a až nastane tání ledu, které bohužel nastalo až v roce 1968, tak že máme být připraveni. Tak jsme se sešli skupina mladých křesťanských demokratů a vypracovali jsme si takový program, co bychom měli požadovat a co by mělo být politickým cílem pro různé oblasti života společnosti. Mezi nás se dostal konfident StB, člověk slušné pověsti s akademickým vzděláním, měl dokonce dva tituly. Takže StB byla dobře informovaná a postupně nás pozavírali.“

  • „Když jsem přišel na lágr, tak Jan Krombholz, který byl takový spiritus agens, takový činný duch v Katolické akci, říkal: ‚Jestli máš nějakou solidní literaturu, tak já mám dobrý černý styk, tak to dostaneme přes šachtu sem.‘ Napsal dopis mamince, ještě ho někde mám. Musel to být moták. On ho propašoval, jeho sestra to poslala naší mamince a naše maminka doručila knížky, které našla po řádění StB, jeho sestře paní Březinové na Vinohrady. Od ní si to někdo vybral a dále se to dostalo na lágr.“

  • „Přišla normalizace, Husákův režim, přituhlo. Tak jsme se snažili dělat aspoň něco. V roce 1970 jsme udělali kulturní pořad pro členy a jimi pozvané hosty v tehdejším závodním klubu Dolu Jana Švermy, to je ten gotický dům v Chomutově na náměstí, kde jsou dva krásné sálky v prvním patře, zhruba pro takových 40–50 lidí, a tam jsme udělali večer poezie Jana Zahradníčka.“

  • Full recordings
  • 1

    V Jirkově, 09.11.2003

    (audio)
    duration: 03:24:51
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Když se někdo bojí, tak se bojí. Nikde není psaná povinnost být statečný.

Ladislav Krejza - portét
Ladislav Krejza - portét
photo: http://chomutovsky.denik.cz/zpravy_region/kadansti-vzdali-hold-obetem-rudeho-rezimu-20130626.html

Ladislav Krejza se narodil 27. 6. 1934 v Košicích do vlastenecké rodiny. S rodinou se v roce 1938 přestěhoval do Loun a v roce 1945 do Chomutova, kde dokončil střední vzdělání. Následně začal pracovat v mosteckých ocelárnách, kde působil až do svého zatčení v roce 1957. Jako člen Československé strany lidové byl odsouzen za vlastizradu na patnáct let, zmírněný trest si odpykával především ve vězeňském táboře Bytíz u Příbrami, kde se účastnil Katolické akce. Po propuštění na amnestii v roce 1960 se zapojil do aktivního občanského života a se stranickými kolegy Československé strany lidové pořádali kulturní pořady, které měly společnost seznámit s křesťanskými mysliteli a literárními tvůrci. Sametové revoluce se zúčastnil v pozici místopředsedy krajské správy ČSL i jako mluvčí stávkového výboru chomutovských železáren, jeho snahou tehdy bylo bezproblémové předání moci. Po revoluci se stal členem představenstva Odborového svazu KOVO a rovněž zastával funkci předsedy odborů v chomutovských železárnách.