Josef Kubný

„Potom co se stalo, když jsme ty koně nedali, tak jsme vyhořeli. Táta tvrdil, že to někdo musel udělat. Samozřejmě. Protože to hořelo odzadu. Oni tvrdili, že to bylo od komína. Ale bylo to odzadu. Někdo přišel ze zahrady a podpálil to. Vyhořeli jsme a rodiče chtěli povolení nové stavby. Oni ale řekli: ,Ne, ne. Vy nedostanete povolení stavby. Až to podepíšete.‘ Maminka to samozřejmě podepsala, ale táta nepodepsal. Tak dostali povolení. Když jsme vyhořeli, tak máma s tátou bydleli ve špýcharu. To je sýpka. Tam měli lůžko. Tam a hotovo. A já s bráchou jsem spal u tety.“

„Potom přišli pro koně. Bylo jich tam šest nebo deset a přišli s četníkem. Šel jsem s tátou přes chalupu do konírny. Šel jsem tam s ním. On vzal vidle, postavil se do dveří a stál. Jeden ten chlap, tajemník z Opavy, nebo odkud byli, rozkazoval: ,Soudruhu, vydej koně!‘ Táta stál ve dveřích, já jsem stál za ním, a slyším to jako dnes, když tatík pravil: ,Ne! Koně vám nedám! Všechno jste mi sebrali, ale koně vám nedám!‘“