Dřeli jsme jako koně a neměli z toho ani korunu
Download image
Josef Kůs se narodil 6. července 1938 v Netunicích u Plzně do rodiny malorolníka Jana Kůse. Matka mu zemřela ve čtyřech letech na tuberkulózu. Život pamětníka vážně poznamenala nejen absence mateřské lásky, ale také série příkoří, která zažíval v souvislosti s násilnou kolektivizací v padesátých letech. V roce 1952 rodině Kůsových zabralo JZD pole a jako náhradu jim k užívání vnutilo nekvalitní pozemky, které Kůsovi mnoho let kultivovali. V roce 1957 otec Josefa Kůse podlehl vyděračským praktikám JZD a z donucení vstoupil do družstva, čímž oficiálně vložil již dávno zabrané pozemky do JZD. V témže roce coby nepřítel státu narukoval pamětník na vojnu na Slovensko do Komárna k Pomocnému technickému praporu (PTP), kde psychicky velmi strádal. Otce zavřeli na Bory a po půl roce se vrátil s podlomeným psychickým i fyzickým zdravím. Po návratu z vojny v roce 1960 nastoupil Josef Kůs do JZD jako traktorista, kde pracoval dalších deset let až do pracovního úrazu, kdy dostal částečný invalidní důvod. V roce 1977 si družstvo vyžádalo zpět pozemky, jež poskytlo Kůsovým k užívání v roce 1952. Pamětník se o ně soudil, ale dodnes neuspěl. Příkoří, které silně prožíval po celý život, se trvale podepsalo na jeho psychickém zdraví. Trpí depresemi a nedůvěrou v lidi a v minulosti uvažoval o dobrovolném odchodu ze života. Vychoval s manželkou tři děti a dodnes žije v Netunicích.
