Člověk nemá nikomu nic závidět, má každému přát a zajímat se o lidi, o politiku, o všechno, i když je sebestarší
Libuše Lacinová, dívčím jménem Čejková, se narodila 10. prosince 1921 v Brně. Její otec byl legionář, zajímal se o film a byl vlastníkem kina Alfa. Pamětnice se odmalička setkávala s celou řadou významných osobností - Oldřichem Novým, Jiřím Voskovcem a Janem Werichem, Lídou Baarovou, Svatoplukem Benešem a mnoha dalšími. Libuše Lacinová studovala na Dívčím reformním reálném gymnáziu v Brně na Augustinské. Složila státní zkoušku z francouzského a německého jazyka a vystudovala zpěv na konzervatoři. Už během studia na konzervatoři zpívala v Besedním domě i po menších sálech. Několik let zpívala jako sólistka. Provdala se za architekta Lubora Lacinu. Později kvůli nemoci pěveckou dráhu opustila a pracovala jako novinářka. Publikovala v Práci, ve Světě v obrazech, Pražské tvorbě nebo v Rovnosti. Psala také texty o výstavách a umění. Sama se pohybovala v prostředí umění a znala se s řadou významných osobností, mezi něž patřili Vilma Lesková, Adolf Kroupa, Vítězslava Kaprálová a další. Seděla modelem malíři Jánoši Kubíčkovi, modelkou se stala i malíři Bohumíru Matalovi. Pamětnice dále působila jako tlumočnice na Výstavišti v Brně a jako překladatelka v lékařské knihovně. Překládala i pro Českou televizi - Komisař Rex, Stefanie, Wolffův revír nebo Sissi. Dále byla činná v nakladatelství Moba a za svoje překlady knih v roce 2002 obdržela cenu. Má syna Lubora. Mezi osobnosti, s nimiž se setkala, patří i Václav Chochola, Miloš Havel, Adolf Hoffmeister, Věra Sládková, Jiří Mahen, Jean-Paul Sartre, Simone de Beauvoir, Gérard Philipe, Janis Ritsos a mnozí další. Libuše Lacinová zemřela 20. února 2018.