Němci chtěli totální válku. Dostali ji se vším, co k tomu patří
Ivan Lefkovits se narodil 21. ledna 1937 v Prešově jako syn zubního lékaře a farmaceutky. Po ustanovení Slovenského státu byl pro svůj „židovský“ původ s celou svou rodinou perzekuován. Jeho otec byl zavražděn v Budapešti, kam se rodina pokusila uprchnout. V listopadu 1944 ho spolu s matkou a bratrem odvlekli do koncentračního tábora Ravensbrück, kde byl zavražděn i jeho bratr. S matkou pak Ivan Lefkovits zažil poslední měsíce fungování koncentračního tábora Bergen-Belsen. Po návratu do Prešova se jeho matka nedomohla ukradeného majetku, znovu se provdala a v únoru 1949 odešla i se synem do Prahy. Tam Ivan Lefkovits absolvoval vyšší průmyslovou školu organické a potravinářské chemie a později i Vysokou školu chemicko-technologickou. V letech 1964 až 1966 působil jako stážista v Laboratorio Internazionale di Genetica e Biofisica v Miláně. V roce 1967 odešel po krátkém pobytu v Československu s manželkou a synem do Norimberku, kde v Paul-Ehrlich Institutu zahájil svou kariéru imunologa. S Nielsem Kajem Jernem zakládal Basel Institute for Immunology, kde pak po léta pracoval, byl i výzkumným pracovníkem v laboratořích Universitätsspital Basel. Působil mimo jiné jako profesor na Philipps-Universität Marburg, přednášel v Sir William Dunn School of Pathology v Oxfordu, na Erasmus-Universität Rotterdam nebo v Trudeau Institute v Saranac Lake ve státě New York. Je nositelem řady ocenění a také členem Učené společnosti České republiky. Kromě odborných prací k vydání připravil i soubor vzpomínek přeživších Žiji se svou minulostí Dlouhodobě spolupracuje s IHRA Switzerland a s Centrem pro teoretická studia.