Marta Ležáková

„Když přišla fornta – Rusáci, tak celý dvůr byl jimi obložený. Byl zákaz nočního vycházení, ani na suchý záchod za stodolu jsme nemohli. Dospělé holky se musely schovávat před Rusama, upozornili je, že znásilňují. Naštěstí tam dlouho nebyli a odtáhli. V noci zazněl výstřel. Maminka říká: ‚Jémine, někoho zastřelili...‘ No, tak jsme se ráno, to už Rusáci odtáhli, šli podívat, a v příkopě kousek od vesnice ležela zastřelená nějaká mladá paní. Měla akorát kousíček chleba zastrčený za kabátem. Chudák ani nevěděla, že nějaký zákaz vycházení je.“

„Pamatuju si na to moc dobře a bylo to ještě za války, že si dospělí mezi sebou říkali: ‚Hele v Zelově budou věšet Židy, půjdeme se tam podívat?‘ Někteří říkali, že to není žádná podívaná, někteří se tam museli jít nuceně na to koukat. Táta říkal: ‚Kdo by se chodil dívat, jak věší lidi?‘“