Říkali mi: ‚To je Žid.‘ A když už neměli jinej argument, tak ‚Žid a Němec‘
Download image
Otokar Löbl se narodil 13. října 1950 v Žatci do německo-židovské rodiny. Jeho rodiče Adolf a Anna se sezdali pouhý rok či dva před vypuknutím druhé světové války, a prožili tak velmi těžké roky. Německou matku nutilo gestapo k rozvodu, židovský otec se vyhnul transportu jen díky pomoci dávného spolubojovníka z italské fronty v první světové válce, ale drtivá většina jeho rodiny válku nepřežila. Matčiny dvě sestry byly Němky odsunuté do americké zóny a celé Otokarovo dětství je jezdily do NSR s matkou navštěvovat. Po otcově smrti roku 1967 ještě pár let s matkou bydleli v Žatci, až si roku 1970 díky Helsinskému mírovému procesu mohli zažádat o vystěhování. Přes tábor v Norimberku se nakonec dostali za příbuznými do Frankfurtu, kde Otokar následně studoval ekonomiku a později si založil restauraci a rodinu a matka dožila až do roku 1992. Ihned po sametové revoluci, jakmile se hranice otevřely, se vydal na cestu do Československa, které téměř dvě desetiletí mohla navštívit pouze matka. Otokar Löbl v roce 2003 založil nadační spolek pro své rodné město, je členem žateckých komisí a věnuje se badatelské činnosti v souvislosti s poválečným masakrem Němců v Postoloprtech. K židovskému původu našel cestu až v dospělosti a dnes se snaží nacházet cesty, jak ho přiblížit i mladým generacím. V době natáčení v roce 2022 žil s rodinou stále ve Frankfurtu.
