Jiří Malášek

„A to byla možná i moje motivace, že jsem řekl: ‚V téhle zemi nemohu vychovávat svoje děti.‘ Samozřejmě, že to jde. Samozřejmě, že nás maminka tak vychovávala, ale já jsem měl pocit, že děti nemohou prožívat takové mládí jako my. Možná, že ho měli prožít jako já. Nicméně jsme s manželkou věděli, že utečeme. Utekli jsme, dostali jsme se do Vídně. I to mělo své zvláštní poslání. Arcibiskup Beran byl internován v Mukařově a tam jsme ho jezdili navštěvovat a věděli jsme, že utečeme. Prosili jsme ho o požehnání na cestu, které jsme dostali. Poprosil nás, jestli bychom mu něco nevzali. Dal nám dopis, který jsme vezli do Vatikánu a který jsme měli předat na nunciatuře ve Vídni. Zaplať Pán Bůh že se to podařilo. Kdyby nás s tím chytli, tak nevím.“

„Musím říct, že to bylo složité. Mluvím o roce 1968 a 1969, kdy se připravovala v Mnichově olympiáda. A najednou bylo v Mnichově téma: ‚Tady bude olympiáda, a tady je Svobodná Evropa, která ruší mírové soužití.‘ Tehdy byl starostou Mnichova Jochen Vogel, který dva roky před olympiádou říkal, že tenhle nesmysl musí zmizet, protože na olympiádu ho tady nechceme. Ale pravý opak byl pravdou, když byla olympiáda, byli jsme jako štiky v rybníce. Měli jsme tolik styků a možností... Oficiální politika to nikdy nebyla. Všichni si uvědomovali, že Svobodná Evropa, která se snaží zprostředkovávat dvacet hodin denně informace o Západu, tak informace je to nejdůležitější, co národ potřebuje. A to byl taky smysl, proč Svobodná Evropa byla založena, aby působila proti sovětské komunistické propagandě. Kdyby přestala fungovat informace, tak národ je ztracený.“