„My jsme místo pediatrie měli marxismus-leninismus. My jsme dětský lékařství neměli, a měli jsme státnici z tohohle, to bylo trochu na hlavu… Medicína nebyla úplně prosycená, ale taky to tam šlo. My jsme začínali na chirurgii stáž tím, že se jela nějaká pětiminutovka politická. Jsme tam měli jednu holčinu, jejíž maminka byla napůl Ruska, a ta byla politicky vždycky hodně aktivní, vždycky ty pětiminutovky vedla. A mně tenkrát ten vyučující říkal, že jak je možný, že tadyta Máša toho ví tolik a je tak schopná, a já ne. Jsem něco zkonstatovala, jako že to je to poslední, co by mi připadalo, že je pro tu medicínu důležité.“
„Nebylo tam, jak se seznámila s tou mladší holčičkou, kamarádkou – ona ji popisovala, jakože spíš to byla její dcera, ona jí dělala maminku nebo ochránkyni. A to byla ta budoucí moje kmotra, která se jmenovala Doris, s tou se seznámila už v Lodži. Spolu pak prožily celý konec války. Tam byly ve dvou a dodávalo jí to trošku síly, asi oběma, to přežít. Při tom pochodu smrti se u mámy projevila tuberkulóza, kterou už měla předtím. Vypráví, že byla hodně oslabená, že věděla, že to už dál nedá a že když někdo ten pochod nezvládal a zůstal pozadu, tak ho Němci zastřelili. Takže v nějaké té první vsi, kde to šlo, utekla. Byla s tou Dorkou domluvena, že ona za ní přijde. Ale ona za ní nepřišla. Takže se zase vrátila, protože nechtěla o ni ještě přijít. Řekla jí, že až to někde půjde, tak to udělá znovu, a že čeká, že ona se k ní přidá. A tam už se to povedlo. Tam jich na tom jednom místě uteklo snad pět nebo šest. Byla to nějaká polská vesnice, ale zase nevěděla jméno, kde se dostaly do nějakého baráku, kde byli polští zemědělci. Ti sice je nahlásili Němcům, ale už je nikdo nezlikvidoval, už to přežily.“
Doris Maturová, rozená Zmeškalová, se narodila 29. října 1959 v Praze, kde i vyrůstala. Oba její rodiče byli politicky neangažovaní odpůrci komunistického režimu. Její otec Miroslav působil jako ekonom v severočeských sklárnách v Novém Boru, její matka Stella, rozená Grafová, byla taktéž ekonomkou, působila v Praze. Do rodiny patřil i o tři roky starší bratr Tomáš. Jméno nese Doris po své kmotře, nejbližší kamarádce své matky. Stella Grafová a Doris Adler společně za druhé světové války přežily věznění v nacisty zřízeném ghettu v Lodži, koncentrační tábor Osvětim i pochod smrti, ze kterého utekly. Se svými dětmi – s Tomášem a Doris – se Stella o své minulosti nerada bavila; své vzpomínky však natočila v průběhu devadesátých let na audiozáznam. Doris Maturová se po ukončení gymnaziálních studií dala na medicínu, promovala v roce 1983. Rok před skončením vysokoškolských studií se jí narodil syn Jiří. Rok působila na ARO vinohradské nemocnice, posléze přestoupila na ORL do nemocnice na Bulovce. Po listopadové revoluci si s kolegyní otevřela soukromou praxi ORL. V roce 2024 žila a působila v Praze.
