Maria Mayer

"Jednou nás rozdělili na muže a ženy. Byli jsme nazí, úplně nazí. Bylo mi už 11, už jsem měla malá prsa a tolik jsem se styděla. Museli jsme se vysvléct donaha, měla jsem svou mladší sestru na ruce. A pak jsme museli přejít, nazí, přes taková prkna do místnosti. Matka si myslela: 'A teď nás zplynují.' Nevěděli jsme, na čem jsme. Ale byla to jen dezinfekce, všude bylo plno havěti. A tam jsme byli rozděleni, na muže a ženy."

"Vojáci zahodili v lese munici a zbraně. My děti jsme byly v lese jako doma a vše jsme našly a posbíraly. Hráli jsme si v lese a říkali jsme: 'Hrajeme si na válku.' Mí dva bratři, bratranec a já, bylo mi tenkrát deset, v roce 1945. Hráli jsme si se zbraněmi, s municí. U nás v lese byly ohromné kameny, ohromné. Položili jsme munici na kámen a druhým do ní bouchli. Byl z toho oblak kouře a ohně, že člověk nic neviděl. Pomyslela jsem si: 'Jsem tu sama, nikdo jiný tu už není.' Pak byl kouř pryč a já zase viděla. Tak jsme si hráli a nic se nám nestalo. Pak jsme našli telefon, takové skříňky, které se otáčely, a přestřižené dráty. A já musela držet dráty u sebe, aby bratři mohli telefonovat. Probíjelo to, pustila jsem dráty. Dostala jsem na zadek, že jsem to pustila. Řekli mi: 'Když nebudeš držet, zítra s námi nesmíš.' A tak jsem zase držela. Často mě zmlátili, ale já nepovolila, chtěla jsem být u toho, pořád dokola jsem držela dráty a oni spolu telefonovali. Týdny jsme si takhle hráli, nic se nám nestalo, bylo to skvělé. Ani jsme nepomysleli na to, že by se nám mohlo něco stát. Rodiče nic nevěděli a my nic neprozradili. Večer jsme věci vždycky skryli do úkrytu."

"Banán jsem poprvé dostala v šestnácti letech, jako dárek. Jedna paní se mě zeptala: 'Chtěla bys banán?' Já se styděla, ale řekla jsem: 'Ano' a strčila ho do kapsy. A ona se mě zeptala: 'Ty ten banán nebudeš jíst?' a já se rozbrečela. 'Proč brečíš?', zeptala se mě. 'Já se tak stydím, já nevím, co to je, banán. Nevím, mám ho sníst tak, jak je?' A ona mi ho oloupala a já ho snědla. A pomyslela jsem si: 'Dobrý Bože, to je dobrota! Něco takového jsem ještě nikdy nejedla. Vynikající.'