Při bombardování Ostravy se nám neustále třásla okna
Download image
Jolana Mezerová, rozená Sýkorová, se narodila 22. listopadu 1934 ve Staré Bystrici na Slovensku jako nejstarší z deseti dětí. Na začátku války se rodina přestěhovala ze Slovenska do Čech, do Ostravice. Otec pracoval jako horník, maminka se starala o domácnost a pomáhala v hospodářství. Válečné příděly rodinu sotva uživily, pomáhat musela i Jolana. Vzpomíná na bombardování Ostravy v srpnu 1944 i na její osvobozování Rudou armádou. Po válce začala navštěvovat měšťanku ve Frýdlantu nad Ostravicí, krátce nato se ale rodina přestěhovala do Rudíkovů u Albrechtic do domu po vystěhovaných Němcích. Měšťanku dokončila Jolana v Albrechticích. Po škole se toužila stát telefonistkou, ale už na ni nezbylo místo. Pracovala v kanceláři elektrárny v Albrechticích a později v Mydlovarech. V roce 1955 se vdala a s mužem se odstěhovali do Příbrami. Narodily se jim tři děti, nejstarší Jaruška ale v pěti letech zemřela. V Příbrami Jolana Mezerová pracovala nejprve jako uklízečka v hornických ubytovnách a později přímo v uranových dolech, kde pracoval i její muž. Na šachtě 16 měla na starosti přístroje na měření metanu, později pracovala v lampovně. Krátce zaskakovala i na Bytízu a do důchodu odcházela z šachty 21. Okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy prožila v Příbrami, ale o politiku se nijak nezajímala. V roce 2022 žila v Příbrami.
