Není důležité, jaký náš život je, ale jak ho přijímáme

Download image
Josef Mikoláš se narodil 30. srpna 1929 v Hluboké u Kdyně. Jeho otec Jakub Mikoláš ve vesnici provozoval obchod se smíšeným zbožím. Také Josef se vyučil obchodníkem. Po únoru 1948 oba pomohli lidem prchajícím na Západ při deseti přechodech hranic. Spolupracovali s lesníky z hájovny v Orlovicích, kteří dobře znali hraniční lesy a vodili uprchlíky přes hranice. Skupinka se stala obětí provokatéra Markuse a 13. listopadu 1948 příslušníci Sboru národní bezpečnosti zatkli Josefa i jeho otce. Až do soudu byli drženi ve vyšetřovací vazbě v Klatovech a v Praze. Proces se konal 7. července 1949. Případ řešil Okresní soud trestní v Praze a po odvolání prokurátora krajský soud tamtéž. Za zločin spoluviny na zločinu neoprávněného opuštění území republiky byl Josef odsouzen k šesti měsícům odnětí svobody, které si odpykal vyšetřovací vazbou. Jeho otec byl odsouzen k 18 měsícům odnětí svobody a vězněn ve Vykmanově u Ostrova. V říjnu 1951 Josef narukoval k Pomocným technickým praporům (PTP) a do listopadu 1953 pracoval jako jejich příslušník na dole Mír v Karviné. Po vojně našel zaměstnání v masném průmyslu. Pracoval na jatkách v Janovicích nad Úhlavou, poté jako účetní na jatkách v Domažlicích a končil jako vedoucí plánovač v Masokombinátu Klatovy. Do důchodu odešel v roce 1991. V současnosti působí jako předseda Konfederace politických vězňů v Domažlicích a je také aktivním členem Svazu Pomocných technických praporů České republiky, Vojenských táborů nucených prací.