Enrique Mustelier

* 1982

  • „Každý den je zde více nespokojených lidí, které dokonce znám, dva bývalí příslušníci ozbrojených sil, kteří mluví o režimu hůř než ty a já. Jsou v důchodu, ale mluví hůř než já, protože vědí více věcí. Vědí, jak vše funguje. Už odešli do důchodu a nemohou krást nebo získat se dostat k tomu, k čemu měli přístup dřív, už nemají výhody, protože nejsou součástí ozbrojených sil. Takže teď, když už nemají výhody, musí žít den za dnem jako obyčejní Kubánci, a chroupat brouky, stejně jako kdokoli jiný. Tak si uvědomili realitu. Nastal čas probuzení. Dnešní Kuba je už Kubou, která je osvícena díky řadě faktorů. Kuba se probouzí.“

  • „Měl jsem příležitost dělat opoziční akty i v Havaně, tak mi nejprve dovolte, abych vám řekl, že opozice v Guantánamu je v poněkud složitější situaci než v jakékoliv jiné provincii. A to pouhopouze kvůli tomu, že jen 23 kilometrů odsud, kde právě teď sedím, se nachází severoamerická námořní základna. A tak se režim za každou cenu snaží zabránit tomu, aby se tady na Guantánamu něco semlelo. Politická policie tu nežije, ale nenechává žít ani vládní opozici.“

  • „Rada se skládá z několika lidí. Může jich být šest, když je to rozumná rada. Ale v případě polovojenských jednotek se Rada skládá až ze 20 členů. Jsou jimi vězni, kteří výměnou za trochu víc jídla, výměnou za manželské návštěvy se svou ženou, výměnou za návštěvy navíc, výměnou za cigarety nebo léky, dokonce i drogy, se kterými je nechají obchodovat, tak za to je Bezpečnost žádá, aby potlačovali především všechny oponenty. To je jejich práce. Potlačte protivníky. To je úkol polovojenské rady.“

  • „Za prvé, kvůli celkovému nesouhlasu s tyranským režimem, který panuje na Kubě, a který byl implantovaný v roce 1959. Model, co nefunguje. Řekl bych dokonce teroristický model. Nefunguje. Nedává svým občanům žádné příležitosti, prostě nic. Už jsem měl spoustu problémů, po celý svůj život jsem je měl, s řadou komunistických osob. Vyjadřoval jsem se otevřeně, říkal jsem, co si myslím, a člověk, co kráčí po téhle cestě, už má v téhle zemi prakticky všechny dveře zavřené.“

  • Full recordings
Full recordings are available only for logged users.

Věznice Guantánamo je jako úplně jiný vesmír, je to jako žít na kosmické lodi

Enrique Mustelier Sosa se narodil 29. prosince 1982 v Guantánamu. Jeho otec byl odsouzen k 16 letům vězení za špionáž, konkrétně za pokus vyvézt plány obranného systému východní oblasti Kuby přes americkou námořní základnu. Jako mladík pracoval Enrique jako osoba samostatně výdělečně činná, ačkoli neměl oficiální povolení. Enriqueovi za jeho názory proti komunistickému režimu hrozilo vězení, pro které se o Vánocích 2010 pokusil uprchnout z Kuby přes námořní základnu Guantánamo. Dne 24. prosince 2010 byl zajat a o několik dní později, 31. prosince 2010, byl přijat do provinční věznice Guantánamo, kde strávil následujících pět let odnětí svobody. V roce 2015, po svém propuštění, obnovil svou opoziční činnost. Současně nadále pokračuje ve vyšetřování důvodů, proč byl jeho otec v dubnu 2013 označen za vězeňského uprchlíka a „nezvěstného“, ačkoliv má Enrique silné podezření, že byl zavražděn.