MgA. Jan Neubert

„Na mě nebylo moc času a děda byl v důchodu, tak se mi věnoval. Poslouchali jsme například spolu Svobodnou Evropu. Tenkrát to bylo zakázané, ale v té vile tenkrát na nás nemohl nikdo donášet. Vysvětlil mi, kdo je Peroutka a jak to tenkrát bylo. Měl jsem už tenkrát, v pěti osmi letech, povědomí, co je politika. Naučil mne úžasnou věc, číst mezi řádky. Což se mi hodí dodneška, v těch různých komentářích mne naučil vyhmátnout, co je pod tím textem skrytého. To mi dodneška pomáhá a bavím se, když vidím naše politiky a vidím nesmysly, které oni chtějí, aby byly skrytý.“

„On nás uměl zbavit politické buzerace, ochraňoval nás jak ta kvočna. Přicházeli nějací ministerští debilové s idiotskými nápady, jak utužovat socialismus. On předešel dobu. Jako je dnes computer a světelný displeje na nádraží, on měl za zády sololitovou desku, která měla dírky, a měl několik set barevných nýtků a gumičky a špagátky a tam měl jmenovky těch jednotlivých studentů, měl takový mechanický počítač a displej. Když nějaký ten ministerský pitoma chtěl vědět, co studenti dělají, tak je přesvědčil, že ví, co jednotliví studenti dělají. Dokonale každou komisi smáznul. Odešli a byl klid. Byla to oáza klidu a liberalismu. Všechny ty pitomosti se nás netýkaly. Do knihovny chodily úžasné časopisy ze Západu.“