MgA. Jan Neubert

„On nás uměl zbavit politické buzerace, ochraňoval nás jak ta kvočna. Přicházeli nějací ministerští debilové s idiotskými nápady, jak utužovat socialismus. On předešel dobu. Jako je dnes computer a světelný displeje na nádraží, on měl za zády sololitovou desku, která měla dírky, a měl několik set barevných nýtků a gumičky a špagátky a tam měl jmenovky těch jednotlivých studentů, měl takový mechanický počítač a displej. Když nějaký ten ministerský pitoma chtěl vědět, co studenti dělají, tak je přesvědčil, že ví, co jednotliví studenti dělají. Dokonale každou komisi smáznul. Odešli a byl klid. Byla to oáza klidu a liberalismu. Všechny ty pitomosti se nás netýkaly. Do knihovny chodily úžasné časopisy ze Západu.“

„Já pocházím z dost netypické rodiny, protože moje rodina byla před rokem 1948 docela bohatá a známá. Můj děda měl zásluhy za války, byl zpravodajský důstojník. Dostávaly se k němu zprávy a on věděl, kam je dát. Měl mnoho kamarádů vojáků, kteří byli samozřejmě za války postavení mimo službu, ti zase měli konexe na parašutisty a vysílačky. Můj děda Karel Neubert byl majitelem a šéfredaktorem Pestrého týdne, týdeníku pro celou rodinu, dnes bych to přirovnal k něčemu jako Reflex, měl tam výborné fotky a texty k tomu. Měl množství různých konexí.“