Otakar Nigrin

„Fotili jsme letiště, sháněli jsme informace, jak tady fungují úřady, kdo úřaduje za komunistickou stranu, a podobně. Některé informace pak vysílala Svobodná Evropa. (Takže to bylo pro Svobodnou Evropu?) To mělo být jen pro toho agenta, který přecházel hranice. Co s informacemi dělal dál, my nevíme. Ale třeba je dával i Svobodné Evropě.“

„Ten soud probíhal tak, že my jsme přišli na řadu až poslední po předchozích souzených ze skupiny a moc jsme nevěděli, co vypovídali ti před námi. Soud probíhal podle přání estébáků, si myslím. Měli jsme ale štěstí, že už to bylo po úmrtí Stalina i Gottwalda a bylo to už trošku uvolněné. (Byly nějaké požadavky ze strany vyšetřovatelů, jak máte vypovídat?) Ne, to nebyly. U nás ne. Jestli to bylo u těch, kteří dostali více let, to je možné, ale u mě to nebylo. Při vyšetřování mě ani nebili, ale dělali velký psychický nátlak, že zavřou rodiče, že nám všechno znárodní a o všechno přijdeme a abych se přiznal k tomu, kde jsme měli tu schránku, co jsme do ní dávali, s kým jsme spolupracovali, o kom ještě nevědí... psychický nátlak byl tedy velký. Vyšetřovali nás dva mladí kluci, na kterých bylo vidět, že jsou to dělnické kádry.“