Vítězslav Nohejl

* 1927

  • "Já to nikdy nepočítal. Dali mi je, dali mi to prkýnko. A já pak různě, na různých místech jsem to všelijak měnil, aby to náhodou někdo nesledoval. Třeba mohl někdo něco vidět, že jsem tam něco dal. Tak se to tam hlídalo. Tak jsem to dával pokaždé jinam. Ale chytře, aby na to nepřišli. A taky na to nepřišli. A po té stránce, pokud jsem se sešel s tím, co mně to dirigoval, tak jsme se scházeli v kavárně Valdek. No a já jsem mu to vždycky řekl všechno, jako 'dobré, klape to všecko'. Oni měli zprávy dobré, tak mi i poděkovali za tu účast. No a já jsem jel dál, dokud jsem tam byl."

  • "Tak jsem to dával na různá citlivá místa při různých návštěvách. Když byly návštěvy cizinců i našich a prostě skoro při každé návštěvě, když to nebyla vyloženě známá návštěva těch velvyslanců. No a moc se to různě dávalo tak, aby to bouchnutím nebo kopnutím, aby to bylo... Bylo to normální prkýnko, to jsem dával pod křesla, pod klavír, pod knihovnu, pod stůl. Ono je to, bylo to všelijak, ono to mělo magnet a tomu já moc nevěřil. Protože se bouchalo do stolu, šoupalo se, tak aby se to neutrhlo a nespadlo dolů. Tím by se to určitě vyšetřovalo. A tím bych já v tom možná plaval, no, já nevím."

  • "Mně se v té době leccos nelíbilo. A Dánové byli kapitalistický národ. A já věděl, že pracuju na ambasádě, ale na kapitalistické ambasádě. A já jsem byl vychovaný v tom duchu toho komunisty. Toho Masaryka a Beneše už méně, protože táta toho Beneše neměl moc rád. Protože už nešel ve stejných šlépějích jako ten Masaryk. No tak jo, ale jinak jsem to všechno přežil, jak se říká. Nešel jsem do žádné strany, nebyl jsem žádný komunista."

  • Full recordings
  • 1

    Bechyně, 11.05.2023

    (audio)
    duration: 02:19:19
    media recorded in project Příběhy 20. století
  • 2

    Bechyně, 16.06.2023

    (audio)
    duration: 01:23:54
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Být Čech znamenalo respektovat režim

Vítězslav Nohejl, 1973
Vítězslav Nohejl, 1973
photo: Archiv bezpečnostních složek (ABS), svazek arch. č.: SL-2143, str. 26

Vítězslav Nohejl se narodil 12. listopadu 1927 v Praze jako nejmladší ze tří sourozenců v rodině dělníka a služebné. Během války se vyučil na kuchaře a svou praxi si realizoval ve význačných pražských hotelech, jako je Zlatá Husa a Paříž. Zde také zažil kruté jednání německých vysoce postavených důstojníků s Čechy. Na konci války nosil jídlo lidem nasazeným na barikádách. Po válce pracoval jako kuchař a vedoucí různých rekreačních středisek a horských chat. V roce 1971 nastoupil jako kuchař do rezidence dánského velvyslance Möllera v Praze. Od roku 1975 aktivně spolupracoval se Státní bezpečností (StB) a na dánském velvyslanectví nasazoval operativní odposlouchávací techniku, a to až do svého odchodu v roce 1984. Po ukončení diplomatické služby ambasadora Möllera v Československu byl přeložen do NDR, kam pravidelně jezdil za velvyslancovou ženou Ursule Möller a pečoval o její pleť vlastnoručně vyrobeným bylinným krémem. Ta byla napojena na československý disent a Vítězslav Nohejl na ni byl v rámci akce StB Beneda I. nasazen. V berlínské rezidenci velvyslance plnil zadané úkoly od StB. V roce 2023 žil Vítězslav Nohejl v Bechyni.