Jaroslav Novotný

„Tak svoji poslední reportáž jsem dělal 21. srpna 1969 při výročí okupace. Tenkrát jsem jel dělat do Prahy reportáž samozřejmě jako mnoho věcí předtím, já nevím jako třeba Palachův pohřeb a všechny ty stěžejní věci, který se v těchhle věcech odehrávaly. No, a tu reportáž už jsem nedodělal, protože mě tam sebrali jako jednoho z asi tří tisíc, který nás tenkrát sebrali. Už nás neměli kam nacpat do kriminálů, takže například v té cele, co jsem byl já, cela pro dva lidi, tak nás tam bylo šestnáct, tak jsme si ani nemohli... ani na tu podlahu lehnout bysme se nevešli. Takhle jsme tam pobyli nějakou dobu.“

„Po několika měsících byl soud, kde já jsem jako měl připraveno, že se budu... tenkrát v té době jsem četl mimochodem Feuchtwangerovýho Goyu, kde je krásná pasáž, jak on se obhajuje před inkvizicí, tak to byla pro mě inspirace. Říkal jsem si, tak takhle já se budu obhajovat: ,Vy jste ty zločinci, který zaprodali tenhleten stát, ne já! Já jsem říkal jenom pravdu, nepsal jsem nic, co by nebyla pravda.‘ Ten den, to jsem ani nevěděl, že bude soud, den předtím, přišel mi advokát říct, kterýho jsem předtím neviděl ty tři neděle: ,Já jsem váš obhájce. Zítra bude váš soud a já vás budu obhajovat.‘ Já jsem říkal: ,Nepotřebuju, pane soudce, já se budu obhajovat sám‘, a řekl jsem mu, jak se chci obhajovat. On říkal: ,Nejste Hus, abyste se nechal upálit. Hus neměl manželku a neměl syna. Vy máte syna tříletýho, takže vy se nenecháte upálit, ale budete zatloukat.‘“