Nemohli jsme za to, že z nás udělali Němce
Marie Obrusníková, za svobodna Schwanczarová, se narodila 10. září 1936 v Kobeřicích na Hlučínsku. Otec Antonín Schwanczar byl zedník a před válkou jezdil pracovat do Německa. Po připojení Hlučínska k nacistické třetí říši v roce 1938 musel narukovat do wehrmachtu. Přežil bitvu u Stalingradu, bojoval na italské frontě a byl dlouho vedený jako nezvěstný. Německá část rodiny až dlouho po válce prostřednictvím Červeného kříže zjistila, že se v Itálii našla jeho vojenská známka. Marie Obrusníková zažila s matkou a bratry přechod fronty Kobeřicemi na jaře 1945. Pamatuje sovětské vojáky, kteří tam delší dobu pobývali. Po válce se musela rychle naučit česky, protože do té doby mluvila hlavně německy. Po základní škole a půlročním učení nastoupila jako dělnice v lisovně nových hmot v Chuchelné. V devatenácti se provdala a s manželem postavila dům. Narodily se jí tři děti. Pracovala také jako pomocnice zedníků v kobeřickém sádrovcovém lomu. V osmdesátých letech poprvé navštívila otcův hrob v severní Itálii. Do důchodu odcházela z místa pomocné kuchařky v hostinci. V roce 2024 žila ve svém domě v Kobeřicích.