Josef Odstrčilík

* 1929

  • „Při bitvě partyzánů s gestapáky v obilí byla velká přestřelka. Páleníček ze Žeranovic byl také u partyzánů a nevím, buď byl postřelený a nemohl utéct, nebo ho Němci gestapáci zajali. To nevím dodneška. Jen jsem se dozvěděl, že ho odtamtud odvezli – u nás byly dvě hospody, vrchní a spodní. K té spodní ho odvezli a tam na tom nádvoří ho před lidmi vyslýchali. Naopak byli rádi, když tam bylo moc lidí, aby dostali strach a nepřechovávali partyzány. A tam ho tak mlátili, až ho domlátili.“

  • „Vzali jsme je dál do chalupy. Kvéry, samopaly naházeli v síni do rohu a šli do kuchyně, protože ten Fuksa to u nás znal. Chodíval se k nám holit předtím, než se stal partyzánem. Napřed jsme si s nimi museli sednout, já i brácha, a něco s nimi pojíst. Vytáhli ovar a teprve pak jsme je mohli ostříhat a oholit.“

  • „Do půlnoci jsme holili, stříhali a oni byli schovaní přes cestu u Vaňharů v zahrádce. A jak se u nás zhaslo, tak věděli, že už tam nikdo není. Tak přišli a mlátili na dveře. My jsme ještě nadávali: ‚Však sakra lidi vědí, dokdy holíme.‘ No ale otevřeme a to byl ten Nikolaj, ruský partyzán, a s ním Franta Fuksů. Chodil k nám i předtím, než se stal partyzánem, takže to věděl.“

  • Full recordings
  • 1

    Holešov, 19.12.2019

    (audio)
    duration: 01:32:55
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Holič partyzánů

Pamětník se svým autobusem, vyznamenán za kilomentry bez nehod
Pamětník se svým autobusem, vyznamenán za kilomentry bez nehod
photo: archiv pamětníka

Josef Odstrčilík přišel na svět 9. prosince 1929 v Horní Lapači na Holešovsku. V rodině Aloisie, rozené Krajčové, a Františka Odstrčilíka vyrůstal společně se třemi sourozenci. Školu vychodil v Žeranovicích a poté se vyučil holičem. V posledních měsících druhé světové války se v jeho rodné obci začali objevovat partyzáni. Nejednou se v noci dostavili k Odstrčilíkovým domů, kde si Josef s bratrem Františkem zřídili oficínu, na pozdní stříhání a holení. Na sklonku války byl bratr František povolán ke kopání zákopů, ale zběhl a byl zatčen. Řemeslu se po válce Josef věnoval už jen krátce. V prvních letech svobody se stal řidičem z povolání. Zprvu s vojenskými auty po americké armádě a později s prvními autobusy začal do Zlína vozit zaměstnance Baťových závodů, později Svitu. Od druhé poloviny 50. let až do odchodu do důchodu v roce 1989 jezdil s autobusem mezi Hranicemi na Moravě a tehdejším Gottwaldovem. Poslední roky žije v domově pro seniory v Holešově.