Nerezignovat, nemyslet jen na sebe a nečekat zázraky
Šimon Pánek se narodil 27. prosince 1967 v Praze. Jeho otec prošel během 50. let 20. století komunistickými kriminály jako politický vězeň. Matka, původně ekonomka, vystudovala dálkově kunsthistorii a později pracovala v Národní galerii ve sbírkách moderního umění, rozvedli se v době normalizace. Šimon Pánek své dětství popisuje jako velmi šťastné období, které prožíval v přírodě, na chalupách, v turistických oddílech. Dospívání procestoval s přáteli v tzv. expediční skupině. Přitom se dostal například k cestovateli a spisovateli Jaromíru Štětinovi. Studoval Přírodovědeckou fakultu UK, obor biologie, školu nedokončil. V roce 1988 spoluorganizoval humanitární sbírku pro Arménii, kterou zasáhlo ničivé zemětřesení. V roce 1989 spoluzaložil studentské hnutí STUHA, účastnil se všech protestních demonstrací od roku 1988 až do prosince 1989. Na Národní třídě 17. listopadu 1989 nebyl, shodou okolností si vydělával na své expedice na brigádě mimo Prahu. Během prvních dní protestních studentských stávek v listopadu 1989 byl zvolen do předsednictva koordinačního studentského centra a stal se členem Občanského fóra a vyslancem zvláštního týmu Václava Havla, který jednal o vytvoření nové demokratické vlády. Za OF byl v roce 1990 kooptován do Federálního shromáždění, nabídku však nepřijal. Vzdal se mandátu i poté, co byl řádně zvolen v červnu 1990, kdy ho vynesly preferenční hlasy ze 13. místa kandidátky. Říká, že měl v životě jiné plány a politice se věnovat v tu chvíli nechtěl. Spoluzaložil soukromou informační agenturu Epicentrum a pracoval v ní, dále spoluzaložil Nadaci Lidových novin, později se nadace přejmenovala na Člověk v tísni. Působil v Kanceláři prezidenta republiky a současně se věnoval filmové produkci. Dnes (2022) je ředitelem největší české humanitární, rozvojové, vzdělávací a lidskoprávní obecně prospěšné společnosti Člověk v tísni. Po roce 1990 se zúčastnil mnoha humanitárních misí, mimo jiné do Náhorního Karabachu, obleženého Sarajeva během války v Bosně, Afghánistánu (2001), Iráku (2003) a Haiti po zemětřesení (2010).