Vyhnali nás z domova, i když jsme se ničím neprovinili
Download image
Erika Perniková, rozená Faschingbauerová, se narodila 16. prosince 1939 ve vesnici Přední Zvonková na hranicích s Rakouskem do německé rodiny Marie a Antonína Faschingbauerových. Měla o 11 let staršího bratra Antonína. Vyrůstala v době, kdy byla obec Zvonková pod německou okupací, její rodiče ale nebyli sympatizanty nacistů a snažili se žít normálním životem. Její dětství zásadně narušil sled událostí po konci druhé světové války, kdy byla rodina vyhnána z domu a internována v Českém Krumlově. Pamětnice nemohla ani nastoupit do první třídy. Rodina nakonec nemusela do odsunu a zůstali v Čechách. Žili a pracovali na statcích v Kvítkově Dvoře a Korákově, odkud Erika Perniková docházela do školy v Žimuticích. V dětství prožila šikanu kvůli německé národnosti a neznalosti češtiny. Po ukončení měšťanské školy pracovala jako pomocná síla v zemědělství. V polovině 50. let se přestěhovali do Českého Krumlova. Erika Perniková zde pracovala jako uklízečka v nemocnici a po absolvování kurzu získala místo zdravotní sestry na chirurgii. Objevila tak své životní poslání a ve zdravotnictví pracovala 50 let. Od roku 1961 byla vdaná za lesníka Jana Pernika, vychovali spolu tři syny. Po manželově smrti pracovala až do svých 67 let. V roce 2024 žila v Českém Krumlově.
