Komunisté mi vzali čtyřicet let života
Download image
Karel Pexidr se narodil 4. listopadu 1929 v pražské podolské nemocnici do rodiny plzeňského právníka Karla Pexidra a soudní zapisovatelky Josefy Moníkové-Pexidrové. S rodinou žil v Plzni. Vědomosti obecné školy získal v cvičné škole při učitelském ústavu v Plzni. Zároveň studoval hru na klavír a kompozici u Františka Raucha a Antonína Brejchy. V deseti letech složil své první skladby. Ve všeobecném vzdělávání pokračoval na klasickém gymnáziu. V zimě 1944 přežil ve sklepě bombardování Plzně. Rodinný dům poškodila tlaková vlna po výbuchu letecké pumy. Před hrozbou dalších náletů ho v březnu otec přemístil na venkov. Konec druhé světové války a osvobození americkou armádou zažil pamětník v Horšicích nedaleko Přeštic. Hned po osvobození se stal skautem. Roku 1947 získal lovecký lístek a začala tak jeho celoživotní láska k myslivosti. Pokračoval v gymnaziálním studiu. Dne 5. května 1948 se zúčastnil studentské demonstrace u amerického pomníku v Plzni. Za trest nebyl v řádném termínu připuštěn k maturitě. Maturoval až dodatečně s výborným prospěchem. Musel povinně odpracovat šestitýdenní brigádu na stavbě mládeže ve Vizovicích. Po brigádě nastoupil na právnickou fakultu. Studium práv Karlovi přerušil v roce 1950 povolávací rozkaz k jednotce Pomocných technických praporů. Jako třídní nepřítel musel nastoupit i s nedoléčenou nemocí. Sloužil 28 měsíců ve Šternberku na Moravě. Školu dokončil a promovaným právníkem se stal až v roce 1955. Nastoupil do podniku Doprava státního obchodu. V roce 1956 začal pracovat v pojišťovně jako likvidátor škod. Oženil se na podzim 1963. O rok později se manželům Pexidrovým narodil syn. V letech 1962–1966 pamětník postavil rodinný domek v Plzni na Lochotíně. V šedesátých letech se nijak politicky neangažoval. V roce 1972 prošel politickými prověrkami a stal se předsedou Revolučního odborového hnutí (ROH) v pojišťovně. Ve volném čase se věnoval hudební tvorbě a studiu filozofie. Od roku 1983 pracoval v jako právník v podnicích Tepelné zásobování a Plzeňské výstavnictví. Po převratu v roce 1989 začal publikovat své prózy a filozofickou literaturu. Mezi roky 1993 a 1999 vedl semináře filozofie a etiky na Západočeské univerzitě v Plzni. Od roku 1993 do léta 2011 byl předsedou zemědělského družstva v Horšicích. V roce 2020 žil střídavě v Plzni a na Vícově.
