Zdeněk Piras

* 1952

  • „[Mám] jednu takovou srandovní vzpomínku: nesměl jsem na 21. srpna nikdy nikam. Vzhledem k tomu, že Viktor Parkán dělával 'veselí', a tuším, že tam tenkrát byl taky Sváťa Karásek. Na toho vzpomínám taky v dobrém. Někudy jsem těm policajtům utekl, jak jsem to měl naučené. Oni chudáci, čtyři auta hlídala kolem mého baráku celou noc, nevěděli, co se děje, kde jsem. Mně se podařilo nad ránem vrátit z té akce. Oni mě nezatkli v tu chvíli, když jsem šel domů, ale zůstali tam. Až ráno, když jsem šel do auta jen tak v trenkách, protože bylo hezky teplo, mě zatkli a jen v těch trenkách někam odvezli. Na nějakou policajtárnu do Chodova, do Lokte nebo do Varů. Byli naštvaní, že tam museli celou noc číhat.“

  • „Přehrávky se dělaly tím způsobem, že se ta komise pozvala na nějaké běžné místo, tam se odehrály tři písničky a na základě toho kapela dostala nějaké vyjádření. Bylo to v procentech. Amatérské kapely, aby mohly hrát, musely mít od 40 do 90 procent. Na základě toho mohly i účtovat. My jsme to trošičku ošidili tenkrát. My jsme pro ně poslali auto a dělali jsme to v tom Královském Poříčí. Tam jsme jim udělali i jídlo, pohoštění. Samozřejmě jsme udělali takovou – dneska by to bylo nehezké. Tenkrát to bylo vcelku normální. Long Tom tam zpíval nějakou písničku, zezadu na bedně měl napsaná slova, protože to vůbec neuměl, že chceme jenom pracovat. Prostě jsme je ošidili a dostali jsme 90 procent. To byl pak trošku problém, protože to rychle vešlo ve známost. Pak jsme se museli trošku vyhýbat těmto prostorám [Karlovým Varům].“

  • Full recordings
  • 1

    Karlovy Vary, 23.03.2022

    (audio)
    duration: 01:31:08
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Chartistů bylo v našem městě málo, tlak na nás byl velký

Zdeněk Piras v roce 2022
Zdeněk Piras v roce 2022
photo: natáčení Post Bellum

Zdeněk Piras se narodil 13. června 1952 v rodině karlovarského inženýra Josefa Pirase. Rodiče přišli do Karlových Varů po roce 1948, kdy si koupili rodinnou vilu ve čtvrti Tuhnice. Už od konce základní školy hrál na elektrickou kytaru a zakládal první kapely. Vystudoval učiliště měření a regulace v Nové Pace. Podařilo se mu získat modrou knížku a po absolvování učiliště strávil čtyři roky jako zaměstnanec palivového kombinátu ve Vřesové. Později pracoval v Karlových Varech na OPBH. Založil amatérské kapely Zase a Spektrum. Od druhé poloviny 70. let se stýkal s představiteli severočeského undergroundu a navštěvoval je v „barácích“. V roce 1978 se stal jedním z prvních karlovarských signatářů Charty 77 a ocitl se pod značným policejním tlakem. V důsledku toho roku 1985 emigrovala jeho starší sestra Eva, rodina musela prodat vilu v Tuhnicích a s manželkou Janou se rozvedli. Zdeněk Piras poté žil v rozpadlém domě v Novém Sedle, který si svépomocí rekonstruoval.