S komunistama jsem se nekamarádil, jejich příběhy neznám
Download image
Zbyněk Plesar se narodil 2. dubna 1950 v Hradci Králové rodičům Zbyňkovi a Jarmile, rozené Polákové. Spolu s mladší sestrou vyrůstal v prostředí, které bylo protikomunisticky orientované – rodina matky získala po roce 1948 nálepku buržoazní a přišla o majetek, a otcův bratr Otakar skončil v 50. letech ve vězení kvůli ilegální činnosti v zakázaném Junáku. Zbyněk vyrůstal ve čtvrti Žižkov v Poděbradech a později studoval v Praze. Od dětství se u něj projevoval výtvarný talent, proto se pod vedením otce, který byl nábytkářem, přihlásil na pražskou Střední uměleckoprůmyslovou školu (SUPŠ). V Praze prožil Zbyněk dny okupace v srpnu 1968 i protestní demonstrace rok poté. Po škole prošel řadou zaměstnání – od práce v libeňských loděnicích a nymburském podniku na opravy vozů Československých státních drah až po působení v podniku Interiéry Praha a nakonec zakotvil v TONu v Bystřici pod Hostýnem. V roce 1974 se oženil se Zdenou (dcerou Vojtěcha Bubílka, styčného důstojníka velitelství spojeneckých vojsk v Anglii během druhé světové války) a usadili se v Bystřici. Poslední Zbyňkovo zaměstnání se pak stalo na řadu let jeho osudovým, a neuvěřitelným kariérním postupem dosáhl z technologa a vedoucího výroby až na pozici generálního ředitele podniku TON, kterým se stal počátkem 90. let. Během jeho působení prošel podnik transformací a později se stal akciovou společností. Pamětník se zapojil do dění sametové revoluce v Praze a Bystřici pod Hostýnem, kde se stal zakládajícím členem Občanského fóra. Po odchodu z vedení podniku TON od konce 90. let podnikal samostatně. Roku 2021 žil v Bystřici pod Hostýnem.
