Kluk držel mandolínu a holčička panenku
Josef Pojman se narodil 24. července 1922 v obci Mirotín na Volyni v tehdejším Polsku, dnešní Ukrajině. Navštěvoval zprvu polskou, později českou školu. Doma pomáhal s hospodářstvím. Za nacistické okupace a masového vraždění židovského obyvatelstva se jeho rodina podílela na ukrývání Židů. V březnu roku 1944 se Josef dobrovolně přihlásil k 1. československému armádnímu sboru. Absolvoval výcvik a jako spojař (stavěč týlové telefonní ústředny) prošel boji u Machnowky i v Dukelském průsmyku. Po válce sloužil ještě v Postoloprtech a na Žatecku. V lednu 1946 demobilizoval. Využil nabídky k osídlení hospodářství po německém obyvatelstvu v Sudetech. Nový domov našel v Oparně a založil tam rodinu. V manželství s Annou Pospíšilovou, také volyňskou Češkou z Mirotína, vychovali tři děti. Do roku 1952 Josef hospodařil na svých jedenácti a půl hektarech jako soukromý zemědělec a poté na nátlak vstoupil do jednotného zemědělského družstva (JZD) a stal se na dlouhé roky jeho předsedou. Po snahách sloučit proti jeho vůli prosperující JZD Oparno a úpadkové družstvo ve Velemíně z funkce odešel. Až do důchodu roku 1980 působil nadále v zemědělství, ale na jiných pozicích. Za své zásluhy během druhé světové války byl vyznamenán Polským válečným křížem, čs. medailí Za chrabrost před nepřítelem, československou vojenskou medailí Za zásluhy, pamětní medailí se štítem SSSR, sovětským řádem Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941 – 1945, sovětským Řádem Vlastenecké války II. stupně a dalšími. Dosáhl hodnosti nadpor. v záloze. Roku 2004 žil v Oparně.