Václav Poláček

„Opravoval jsem známému auto, vypomáhal jsem mezi kamarády. Byl den voleb, zase ty dva dny, místo aby byl jeden den, tak tady stále máme dva dny. Aniž bych dopředu řekl, že jsem nemocný nebo něco jiného, přichází volební komise. Byli navedení panem Chramostou. Ležel jsem pod autem. Přišli ke mně k domku s přenosnou schránkou se slovy: ,Pane Poláčku, volby, nebyl jste u voleb, tak jsme tady za vámi. Koukáme, že asi nemáte moc času…' Já povídám: ,Já vám to tam nehodím, mám hrozně špinavé ruce.' Oni říkají: ,Tak my to tam hodíme za vás, ne?' A já říkám: ,To, co dělám já, nebude dělat nikdo za mě. Nezlobte se, ale já nevylezu. Musím to dodělat, slíbil jsem to pánovi.' ,Takže volit nebudete?' ,Ne, nebudu volit!'“

„[Velitel útvaru vyhlásil] soutěž, která rota bude mít nejvíc členů SSM, ta dostane opušťák. Na pátek, sobotu a neděli jste mohl opustit kasárna, řekl jste kam a jel jste domů za rodiči, za milou, za dědou. To bylo opuštění posádky, opušťák. Já sedím v klubovně, kde byla televize, a přijde za mnou kamarád z roty: ,Prosím tě, ty jsi v SSM?' Já říkám: ,V SSM nejsem, tam mě nevezmou.' A on: ,Počkej, já tě tam napíšu.' Já říkám: ,V žádném případě, já v SSM nebudu!' Řekl, ať se dívám dál a odešel. Přijde vyhlášení a naše rota to vyhrála. Říkal jsem si: "Jak jsme to mohli vyhrát?" Šel jsem [se podívat] a podařilo se mi dostat k listinám a vidím, že jsem tam podepsaný, že jsem v SSM. Jdu za ním a ptám se, jak to, že jsem podepsaný, že jsem členem SSM? On řekl: ,Protože kluci se chtějí dostat domů, tak budeme všichni v SSM.' Listiny jsem roztrhal a řekl jsem, že já tam napsaný nebudu. Šlo to k veliteli roty a za přečin roztrhání listiny jsem dostal pět dní basy po službě.“