Dagmar Popeláková

* 1939

  • "Víte, jednou tatínek, ona [Gerlinda Semlerová] vlastně pocházela ze Třebové, a jednou tatínek byl ve Třebové, Pod Besedou se to tam jmenovalo, něco tam byl vyřizovat a najednou viděl, jak běží dvě děvčata. Začaly ho objímat a on koukal a ona to byla tady ta. Ona se vrátila do Třebové, oni je odsunuli stejně, ale on měl strach se s nimi stýkat, aby o tatínkovi neřekli, že držel s Němcema. Víte? Ale mluvil s nimi, jó. I nám poslala třeba pozdrav na Vánoce. Tak už by byla stará paní, nebo už nežije."

  • "Ten chlapec se jí narodil, jmenoval se Jenda [Lorek], narodil se tady, tam byly na boku takový chlívy, a on se narodil, on mi to už jednou vysvětloval, já jsem to zapomněla, narodil se, když přišli Rusi. A kdyby se byli dozvěděli, že ona se dala k Němcům, tak by byla teda zahynula. Ten chlapec se narodil v prasečím chlívku, tam byly na boku, víš Helenko?" -"No, oni ji ti hospodáři vlastně zachránili, že?"- "Pantáta, jmenoval se Kořenovský. Tak on mně vždycky říkává, když jdu na hřbitov: ,Pozdravte tam kmotříčka Kořenovskýho.' On se narodil a ještě ten den ho pokřtili, protože měli strach, že kdyby umřel, že nebude pokřtěný. Tak on se tam narodil v tom prasečím chlívku a ten pantáta Kořenovskej, co tam popravoval dobytek, ji vzal domů, protože kdyby se to byli Rusi dozvěděli, že se dala k Němcům, tak by byla špatně skončila. U těch Kořenovských nějakou dobu byli. Nějaká paní Pazdírková, taková hodná duše, jí tam nosila jídlo."

  • "Vrátil se z války osmadvacátého října a víte, jak tam dělali všelijaký ty pokusy, nebo já nevím, tak mu řekli, aby mohl jít dřív dom, aby si naočkoval nohy benzínem. On to udělal a teď ty nohy natekly takhle a to už teda potom myslel, že se nevrátí. Takový nějací ti spolu mu pomohli a dostal se až sem do Jaroměřic na nádraží. Tady byl nějaký pan doktor Skřipské, tak musely ty boty rozřezat a zachránil ho, ale celá léta nosil gumový punčochy, ale nikdy si na ty nohy nenaříkal."

  • Full recordings
  • 1

    Jaroměřice, 03.10.2023

    (audio)
    duration: 01:36:03
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

S fotoaparátem proti represím. Dokumentace bezpráví může být formou odporu

Dagmar Popeláková
Dagmar Popeláková
photo: Archiv pamětníka

Dagmar Popeláková se narodila 4. prosince 1939 v Jaroměřicích jako druhé dítě manželů Eduarda a Anastázie Popelákových. Měla starší sestru Alenu. Tatínek Eduard byl významným jaroměřickým obchodníkem, amatérským fotografem, starostou Sokola a veteránem první světové války. Za první republiky vybudoval vlastní obchod a benzínovou čerpací stanici. Po znárodnění pracoval až do konce života jako vedoucí průmyslové prodejny Jednota. Proti represím za druhé světové války a později za komunistického režimu nevystupoval aktivně, poctivě však dokumentoval zásadní historické události obce. Jeho dcera Dagmar Popeláková šla v jeho šlépějích, vyučila se na obchodní škole a spolu s ním prodávala v jaroměřické Jednotě. Pečlivě uchovávala tatínkův archiv stejně jako příběh místní šlechtické rodiny Thurn-Taxisů, kterou zásadně poznamenaly dramatické události konce války. S jedním z jejich potomků Janem Lorkem stále udržuje přátelský vztah. Dagmar Popeláková zůstala svobodná. V roce 2023 žila v Jaroměřicích, ve stejném domě, v jakém její tatínek provozoval v první polovině 20. století svůj obchod.