Dagmar Popeláková

"Ten chlapec se jí narodil, jmenoval se Jenda [Lorek], narodil se tady, tam byly na boku takový chlívy, a on se narodil, on mi to už jednou vysvětloval, já jsem to zapomněla, narodil se, když přišli Rusi. A kdyby se byli dozvěděli, že ona se dala k Němcům, tak by byla teda zahynula. Ten chlapec se narodil v prasečím chlívku, tam byly na boku, víš Helenko?" -"No, oni ji ti hospodáři vlastně zachránili, že?"- "Pantáta, jmenoval se Kořenovský. Tak on mně vždycky říkává, když jdu na hřbitov: ,Pozdravte tam kmotříčka Kořenovskýho.' On se narodil a ještě ten den ho pokřtili, protože měli strach, že kdyby umřel, že nebude pokřtěný. Tak on se tam narodil v tom prasečím chlívku a ten pantáta Kořenovskej, co tam popravoval dobytek, ji vzal domů, protože kdyby se to byli Rusi dozvěděli, že se dala k Němcům, tak by byla špatně skončila. U těch Kořenovských nějakou dobu byli. Nějaká paní Pazdírková, taková hodná duše, jí tam nosila jídlo."

"Vrátil se z války osmadvacátého října a víte, jak tam dělali všelijaký ty pokusy, nebo já nevím, tak mu řekli, aby mohl jít dřív dom, aby si naočkoval nohy benzínem. On to udělal a teď ty nohy natekly takhle a to už teda potom myslel, že se nevrátí. Takový nějací ti spolu mu pomohli a dostal se až sem do Jaroměřic na nádraží. Tady byl nějaký pan doktor Skřipské, tak musely ty boty rozřezat a zachránil ho, ale celá léta nosil gumový punčochy, ale nikdy si na ty nohy nenaříkal."