Václav Popp

* 1940

  • „Mě se potom… poněvadž jsem tam měl přístup a dělal jsem tam v té části jeden čas mysliveckého hospodáře, poněvadž tam měli přístup potom i civilní občané tady z Plané, jednak to byli zaměstnanci pohraniční stráže, byli to milicionáři a tak, prostě byla tam honitba mysliveckého sdružení Horní Planá… A mě se velitel té roty (bydlí tady v Plané, Pechoušek) kolikrát ptal. A já jsem říkal: ‚No jestlipak víte, proč ty lidi (já jsem tam měl nasazené ty pracovní jednotky), proč neutekli? Vždyť tam to nebyl problém, přejít přes ten potůček na Házlovu kříži, vždyť jsme byli pár metrů od toho.‘ A on vždycky krčil rameny. ‚Tak já vám to povím, proč neutekli. Protože každý z nich se cítil být Čechem a Slovákem. Vážili si toho. Neutekli.‘ Naopak znám několik případů, mohl bych je jmenovat, kdy odešli vlastní pohraničníci.“

  • „Lesy jsou rozvrácené častým polomem. Těžko říct. Já si tedy myslím, že na Šumavě se říká Šumava od toho, že tu šuměl smrk. Všichni jsou nadšení pro buk, ale nikdo si neuvědomuje, že ekonomická dřevina je smrk, z toho buku tady nikdo nic neudělá. Buk je bezjaderná dřevina, a protože je tady už v nadmořské výšce a jsou tu poměrně silné mrazy, tak vytváří takzvané nepravé jádro. A ta dřevina, ať už se dělá s ní cokoli, tak se nepropaří na ohýbání. Prostě ekonomická dřevina je smrk, jedle. A to si dnes ti takzvaní ekonomové neuvědomují a prostě smrk hubí. Smrk odešel proto… Ono se říká kůrovec. Kůrovec se neživí kůrou, kůrovec se živí lýkem, ten žije pouze pod kůrou. A nesmí se krmit. Prostě kůrovec se musí hubit. A to, co se stalo v tomhle státě, to je zanedbaná ochrana, anebo se vůbec nedělala.“

  • Full recordings
  • 1

    Horní Planá, 24.06.2021

    (audio)
    duration: 01:39:36
    media recorded in project Příběhy regionu - Jihočeský kraj
Full recordings are available only for logged users.

Všichni táhnou za jeden provaz, ale každý na jiném konci

Václav Popp jako zaměstnanec lesní správy Horní Planá na přelomu 60. a 70. let
Václav Popp jako zaměstnanec lesní správy Horní Planá na přelomu 60. a 70. let
photo: Archiv pamětníka

Václav Popp se narodil 25. srpna 1940 v Lažištích na Prachaticku. V únoru 1946 se rodina přestěhovala do čtyřicet kilometrů vzdálené Horní Plané v rámci dosidlování pohraničí po odsunu. Původní majitele už ve svém domě nezastihli, sídlil v něm totiž štáb americké armády. Václav Popp se vyučil a celý pracovní život strávil v různých pracovních pozicích u Vojenských lesů, práce se mu stala zároveň koníčkem. V roce 1957 získal svou první propustku do zakázaného pásma, kterou měl po celou dobu výkonu svého povolání. Nikdy ale neuvažoval o tom, že by propustky využil k útěku za hranici, kterou měl na dosah, cítil zodpovědnost vůči své rodině a považoval se v prvé řadě za českého občana. Na své celoživotní povolání pohlíží s vděkem a hrdostí, stejně vnímá i svůj příspěvek k ochraně šumavských lesů před kůrovcem ve vojenském prostoru Boletice. V roce 2021 žil Václav Popp v Horní Plané.