Ing. Arch. Miroslav Řepa

* 1930

  • „A tehdy letadla nalétávala na Pardubice zejména kvůli železničnímu spoji a zásobování vojsk. Tak jsme jenom čekali, až zahouká siréna, vzali jsme s klukama kola a odfičeli na Kunětickou horu. Odtamtud, z horního nádvoří hradu, jsme sledovali, jak spitfiry a jiná anglická a americká letadla nalétávala a shazovala bomby na známá místa v Pardubicích.“

  • „Stavba Tylova divadla byla založena jen šedesát centimetrů pod zemí a všechno bylo v podstatě jen dřevěné a papírové. Museli jsme tu budovu nechat ve stejné podobě, ale udělat ji tak, aby vydržela a přečkala další desítky a desítky let. Vyhloubili jsme proto speciální šestimetrové piloty, kterými jsme umožnili i realizaci suterénních budov a celého zázemí Tylova divadla.“

  • Full recordings
  • 1

    Evropský spolkový dům, Pardubice, 20.03.2015

    (audio)
    duration: 01:10:11
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

První dva nálety za války jsme zažili ve sklepení činžovního domu, který můj otec projektoval

Miroslav Řepa
Miroslav Řepa
photo: Pamět Národa - Archiv

Miroslav Řepa se narodil 24. února 1930 v Pardubicích. V letech 1949-1953 studoval na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství v Praze a poté na Akademii výtvarných umění v Praze. Úspěšně spolupracoval na architektonických soutěžích u profesora Fragnera, architekta Jiřího Gočára a architekta Jiřího Krohy. Zkušenosti získával nejprve jako projektant ve Vojenském projektovém ústavu v Pardubicích a později v Krajském projektovém ústavu v tehdejším Gottwaldově, kde působil do roku 1961. V roce 1965 vyhrál s architektem Vladimírem Pýchou soutěž na Československý pavilon na Světové výstavě v Montrealu. V roce 1970 projektoval divadlo Laterny Magiky pro světovou výstavu do japonské Ósaky a stal se technickým ředitelem československého pavilonu na Expo 92 v Seville. Poté spolupracoval na rekonstrukci Smetanova divadla a Národního divadla, kde od roku 1976 působil ve funkci hlavního architekta. V letech 1984-1991 pokračoval na rekonstrukci Tylova, dnes Stavovského divadla. Vedle účasti na reprezentaci Československa na světových výstavách se architekt Miroslav Řepa věnoval významným výstavním aktivitám. V roce 1993 byl vyzván Správou Pražského hradu, aby realizoval ve funkci kurátora výstavu Josipa Plečnika, později přenesenou do dalších evropských měst (Berlína, Bruselu, Paříže či Vídně) a zámoří (New Yorku, Haify). Následně byl jmenován hlavním kurátorem výstavy Deset století architektury v celém areálu Pražského hradu. Své zkušenosti ze světových výstav vložil do knihy vydané v roce 2005 pod názvem Expo od Bruselu po Aichi.