Rodný list měl razítko židovské obce, křestní list neznamenal nic
Download image
Martin Roubíček se narodil 24. dubna 1930. Ačkoli na svět přišel v pražské porodnici, vždy se považoval za choceňského rodáka. Rodina vlastnila v tomto východočeském městečku textilní továrnu a všichni bydleli ve vile „Na zámečku”. Tatínek byl židovského původu, maminka katolička. Po nacistické okupaci se na rodinu začaly vztahovat norimberské zákony, i když děti byly pokřtěny a rodina se hlásila k evangelické víře. V září 1941 gestapo zabavilo továrnu a vilu a rodina byla nucena přestěhovat se do nedalekých Holic. Babička byla transportována přímo do Birkenau, kde pravděpodobně zahynula v roce 1943, Martin po dovršení 14 let odcestoval transportem v květnu 1944 do Terezína. Zpočátku tam bydlel v Jugendheimu, unikl vlně transportů do Osvětimi v říjnu 1944 a poté až do konce války pracoval stejně jako jeho teta Hönigová a dvě sestřenice v zemědělství. Otec Jan, chráněný smíšeným manželstvím, nejdříve pracoval v Pardubicích ve skladu majetku zabaveného gestapem, poté byl internován v pracovním táboře v Praze na Hagiboru a nakonec deportován do Terezína v únoru 1945. Po válce se Martin Roubíček šťastně shledal s oběma rodiči a sourozenci. Rodinná továrna byla již v první vlně v roce 1945 znárodněna. Martin nastoupil do kvarty gymnázia ve Vysokém Mýtě. Až do roku 1948 působil otec jako národní správce, po nástupu komunistů se však rodina rozhodla pro emigraci. Díky pozvání příbuzných mohli vycestovat do Argentiny. Martin Roubíček v rodinné tradici nepokračoval, textilnímu průmyslu se již nevěnoval, vystudoval medicínu (v Argentině a USA) a po krátkém působení v bolívijském La Pazu se s manželkou a dcerou usadil ve městě Mar del Plata, kde pracoval v tamní nově zbudované nemocnici. Specializoval se na endokrinologii a později na genetiku, kterou také přednášel na univerzitě. Rodina již natrvalo zakořenila v Argentině, přesto se Martin Roubíček čas od času do rodné vlasti vrací.
