MgA. Eva Rovenská

„Měla jsem problémy, když jsem chtěla nastoupit do [zaměstnání na] 3. Základní uměleckou školu. Pořád jsem se o to snažila, pořád jsem chodila za ředitelem Jiřím Oudesem a on mi pořád říkal, že to nejde, že mám přijít později. A tak se to pořád oddalovalo. Nakonec mě tam tedy vzal. Potom jednou, když už jsem tam byla dlouho, mi řekl, že měl problémy, aby mě tam dostal, kvůli [mému partnerovi, chartistovi] Johnu [Bokovi]. Že jsem byla politicky nespolehlivá. Ale to mi řekl až po roce 1989. A s ním to bylo také trochu složité. Vím, že před rokem 1989 byla nějaká shromáždění na náměstí, já jsem tam byla, a on mě tam viděl. Potom ještě byla nějaká výstava v Luně, už si to nedokážu moc [vybavit]. Byla to výstava, která se zřejmě [komunistickému] režimu moc nelíbila, ale proč, to už nevím. A tehdy si mě, když už jsem na té škole byla, zavolal pan ředitel Oudes a ptal se mě, co jsem tam na té výstavě dělala. Už mu to někdo donesl. Říkal, že na náměstí také nemůžu chodit, a že pokud chci dělat s mládeží, tak že bych se měla chovat jinak.“

„Maminka chodila na dvouletou obchodní akademii. A protože tehdy bydleli v Plešnicích, dojížděla do Plzně. U Plešnic byl statek v Úlicích, tak maminka dělala nejprve účetní v tom statku a posléze se přestěhovala do Prahy a tam pracovala v nějakém školském úřadu. Nemohu si vzpomenout, kde [přesně to bylo]. A vím, že mi říkala, že se za války zapojila do nějakého tajného spolku, protože její příbuzný [Josef] Pešek, který byl zavřený s [Juliem] Fučíkem, byl zapojený do odboje. V tom pomáhala [i maminka]. Říkala, že nosila nějaké letáky, ale nikdy ji nezavřeli. [Josefa] Peška zavřeli a [Julius] Fučík o něm píše v Reportáži psané na oprátce jako o ‚oteckovi‘. A bohužel skončil špatně. Zavřeli ho, prošel několika koncentračními tábory. Nakonec se vrátil, ale umřel těsně po válce v roce 1945 v Praze, protože nepřežil pochod smrti.“