Bachaři se ke mně vždy chovali slušně
Ing. Luděk Šácha se narodil 28. června 1931 v Praze. Otec Josef Šácha pracoval jako obchodní zástupce u zeměvrtných závodů a také u firmy Saponia, matka Anna byla v domácnosti. Kromě Luďka vychovávali manželé Šáchovi ještě jeho bratra Karla, který v roce 1969 emigroval do Švýcarska. Vyrůstal nedaleko Prahy, má vzpomínky na její osvobozování v roce 1945. Studoval francouzské gymnázium. V roce 1947 se šestnáctiletý Luděk rozhodl pro ilegální cestu do Německa. Po třech dnech byl zatčen francouzskými okupačními orgány a eskortován do Jugendheimu (chlapecký domov) v městečku Zell im Wiesental, kde strávil dva měsíce. Po návratu začal studovat obchodní akademii v Praze-Karlíně. Tam prožil i únorové dny roku 1948. S několika spolužáky začal plánovat ilegální akce proti novému režimu. Dne 10. března 1949 byl během vyučování zatčen a s ním i několik dalších spolužáků. Všichni byli odvezeni do vyšetřovací vazby, následoval transport na Pankrác a soud. Státní soud s desetičlennou ilegální skupinou proběhl 22.-23. června 1949 v Praze. Obžaloba Luďka Šáchu vinila ze spáchání trestného činu velezrady. Celý trest si Luděk Šácha odpykal v Ústavu pro mladistvé delikventy v Zámrsku. Po propuštění v říjnu 1950 nastoupil do národního podniku AVIA Čakovice jako dělník, roku 1952 narukoval na vojnu k oddílům PTP do Komárna. Roku 1955 se v Zámrsku oženil. Pracoval ve Výzkumném ústavu přístrojů jaderné techniky TESLA, kde pracoval jako dispečer odboru elektronických přístrojů. Postupem času si doplnil vzdělání a na ČVUT získal titul inženýr. Na konci osmdesátých let zastával funkci neuvolněného tajemníka na MNV Zdiby-Veltěž. Po roce 1989 se stal na tři volební období starostou obce Zdiby-Veltěž. V roce 2009 vstoupil do Konfederace politických vězňů.