Jako děti jsme se nebáli, strach z války na mě dolehl až v dospělosti
Růžena Saulová, rozená Grajcarová, se narodila 25. května 1931 ve Všetulech u Holešova. Její otec František Grajcar bojoval v 1. světové válce na italské frontě a jako sokol bránil v roce 1919 hranice čerstvě ustanoveného Československa proti Maďarské republice rad. Po válce pracoval jako řidič v pivovaru a opět narukoval během mobilizace v roce 1938. Po vypuknutí války v roce 1939 musel několik měsíců jezdit s vozem pro německou armádu na území Polska. Maminka Anna vedla obchod se smíšeným zbožím. Růžena dokončila obecnou školu ve Všetulech a měšťanskou v Holešově, po válce absolvovala ještě jednoletý učební kurz při měšťanské škole. Vzpomíná na bombardování Ostravy, Zlína a na osvobození Holešova Rudou armádou. Vystudovala obchodní akademii, aby mohla vést rodinný obchod, ale ten jim komunisté po roce 1948 zabavili. V roce 1950 se vdala a má tři děti. Bydlela v Opavě, Praze a Brně, pracovala v různých podnicích jako účetní či administrativní pracovnice. V roce 1988 se jako vdova podruhé vdala za Eduarda Saula, který v letech 1988 - 1990 působil jako velvyslanec Československa v Pekingu a pamětnice tam žila s ním. V roce 2019 žila v Brně.