Alfréd Schubert

„Všichni čtyři jsme autobusem dojeli k Černému moři do Burgasu, který byl přeplněný turisty. Vůbec se nám tam nelíbilo. Řekli jsme si, že se podíváme blíž k jihu, z mapy jsme vyčetli, že letoviska tam už nejsou, zato nějaké hory. Dostali jsme se autostopem do vesnice, která byla ještě dost daleko od tureckých hranic. Tam jsme se sešli a zašli do místního obchodu koupit si před cestou do hor trochu jídla. Nakoupili jsme si, ale ven už jsme se nedostali. Dveře byly zamčené a místní už povolali policajty, že jsou u nich podezřelí cizinci. Zřejmě tam pohraničníci měli stejně jako u nás své informátory. Začali se nás ptát, co tam hledáme, proč nejsme na plážích u moře jako všichni ostatní turisti, proč míříme směrem k Turecku, a naznačovali, že jsme chtěli přejít hranici. Odvezli nás zpátky do Burgasu, tam nás drželi na policejní stanici a postupně zvali k výslechu. Museli jsme každý zvlášť říct, odkud jsme přijeli, s kým jsme přijeli, proč jsme jeli právě do hor u turecké hranice, jestli jsme nechtěli do Turecka a tak dále. Dlouho jsme seděli v nevlídné místnosti, kde visely na stěně různé komunistické plakáty. Snad jsme měli nějaké své jídlo, ale rozhodně jsme se tam necítili příjemně. Nakonec nám řekli, že budeme z Bulharska vyhoštěni.“

„Ani do Sovětského svazu se nedalo vyjet jen tak někam, kam by si člověk zamanul, jenom se zájezdem národního podniku Čedok. V roce 1973 jeden můj dobrý kamarád cestoval s cirkusem Praga po Ukrajině. Pracoval jako šapiťák, tak se říká těm, kteří staví cirkusový stan a pomáhají při představení. Poslal mi pozvání, zase bylo falešné, musel zalhat, že jsem jeho bratranec. Přijel jsem za ním do města Černovcy. Prostředí cirkusu se mi zalíbilo, nechtělo se mi už po týdnu se vracet domů. Kluci z cirkusu se znali se sestřičkou z nemocnice. Napsala na papír s nějakou tištěnou hlavičkou, že mám zápal plic, půjčila si razítko a pod něj připojila nečitelný podpis. Napsal jsem do Prahy na pracoviště, že jsem onemocněl a vrátím se, jakmile se uzdravím. Zůstal jsem u cirkusu celý měsíc, skamarádil se s partou šapiťáků, pomáhal stavět mříže, když měli být v manéži tygři, natahovat koberec nebo skládat prkennou podlahu pro krasojezdce na kole.“