Jaroslav Šebek

„My jsme se samozřejmě v rámci určité loajality účastnili prvomájového průvodu. Tím to začalo. No, a prvomájový průvod roku 1985 to byl, tak jsme šli v těch krojích. K tomu jsme měli zelené šátky. A šli jsme tím prvním májem tam, jak je dnes kulaťák v Mladé Boleslavi, tak to bylo náměstí Hrdinů socialistické práce. Úžasný název. Tam byla tribuna, tam ti soudruzi. Tam se ten průvod zastavil. My zastavili, bylo nás asi třicet. Byli jsme jeden jak druhý, takový tam nikdo nebyl kromě sestřiček ze zdrávky. Najednou vyběhl chlap z chodníku. Vletěl mezi nás a začal řvát: ,Skauti, hurá, skauti.‘ Hned ho dva policajti stáhli do davu, takže dál nevíme. Tak říkám: ,To bude problém.‘“

„Tak já se dostal na Státní bezpečnost díky svým novinářským oddílovým aktivitám, protože vydáváme Kima. Vychází nepřetržitě třicet čtyři let, je to oddílová kronika. Tehdy jsem byl hodně s Foglarem, tak jsem měl spoustu materiálů. Dnes jsou známé, ale v té době jsme dávali výňatky z kronik, jeho postřehy, fotky co kde a jak. Lidi to zajímalo. Navíc jsem měl seriály, povídky. Dával jsem dohromady povídkovou knížku Jestřábe, vypravuj. Při vší skromnosti musím říct, že jsem název vymyslel. A tak jsem dával do toho Kima různé věci od Foglara. Kluci to donesli domů. No, tak rodiče to četli možná víc než ty děti. Protože rozmnožovací a kopírovací možnosti té doby byly mizerné, někdo to donesl do boleslavské věznice. Zaměstnanec, bachař. Tam měli kopírku. Namnožil nějaké povídky od Foglara, no, a tak to tam kolovalo a dostalo se to do ruky jistému panu Černému, to byl náčelník věznice Mladá Boleslav. No, a tomu se to zdálo divné, tak to donesl na Státní bezpečnost.“