Adalbert Bibi Šimáková

* 1921

  • “Já bych řekla – držte se Pána Boha. A modlete se. Každý svým způsobem se modlete k Pánu Bohu. A věřte. Poněvadž bez Pána Boha nedokážete nic. Když potom lidi měli těžkosti – Pán Bůh je milosrdný. Musíte vždycky myslet, že Pán Bůh je s námi a pomáhá nám. My to ani nevíme, že nám pomáhá. Ale nezbavovat se Pána Boha. Maminka vždycky říkala – nezbavujte se Pána Boha. Protože to je síla, kterou poznáte, když vás něco bolí. Když máte starosti, tak tady je akorát Pán Bůh, že s vámi je, víte? Lidi jsou přátelští, ale nikdy třeba s vámi necítí úplně tolik, abyste se na ně mohl spolehnout, víte?”

  • “Já jsem chodila ke Svatému Ignáci pořád. Tam byla mariánská družina. Oni byli zavření, všichni ti kněží od Svatého Ignáce, Němcema. Ti je vzali do koncentračního tábora. A ti jezuiti vzali nějaké kněze z Moravy. A on [páter Horáček] se na Moravu dostal zrovna z Ukrajiny, tak přijel do Prahy. Tam jako první vypomáhal a nás vzal do té družiny. Nám v té družině řekl, že kdybychom něco potřebovaly, chtěly něco studovat, že nám pomůže.”

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 10.05.2021

    (audio)
    duration: 02:01:34
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Bůh je síla, kterou poznáte, když vás něco bolí

Sestra Adalbert Šimáková v roce 2021
Sestra Adalbert Šimáková v roce 2021
photo: Post Bellum

Božena Šimáková se narodila 18. prosince 1921 v Mašově na Příbramsku. Za války pracovala v bohaté pražské rodině jako vychovatelka dětí, v Praze chodila do jezuitského kostela sv. Ignáce. Jednomu z tamních kněží se svěřila, že ji láká misie, on jí zařídil přijetí do irské kongregace zdravotních misionářek Panny Marie. V roce 1947 v šestadvaceti letech odjela do Irska a vstoupila do řádu. Přijala řeholní jméno Adalbert. Zpočátku pracovala v řádové nemocnici, poté namísto africké misie přesídlila na papežské vyslanectví – nunciaturu – do Dublinu a starala se o nunciovu domácnost. S dalším nunciem odjela do Velké Británie a na londýnské nunciatuře strávila tři desetiletí. Vedle prostředí papežské diplomacie poznala i londýnskou komunitu českých katolických exulantů kolem pátera Jana Langa. Počátkem 80. let studovala v Římě a roku 1982 se tam stala hospodyní biskupa Jaroslava Škarvady. Po sametové revoluci se s biskupem Škarvadou vrátila do své staré vlasti a po jeho smrti v roce 2010 vyřizovala jeho pozůstalost. V Česku už zůstala, v roce 2021 žila v Praze.