Sousedka přiběhla, že chtějí věšet našeho tátu
Jaroslav Šimánek, celým jménem Marius Jaroslav Alois Šimánek, se narodil 16. října 1928 v Paříži. Jeho otec měl v Paříži truhlářskou živnost, ale zejména kvůli finančním potížím se v roce 1935 museli vrátit zpátky do Československa. Po začátku války musel otec živnost zavřít. Nucenému nasazení na práce v Německu unikl díky práci v železničním depu v Jihlavě. Po konci války si otec živnost obnovil a vedl ji nepřerušovaně až do své smrti. Příbuzným jeho matky zabavili po roce 1948 ve Štětí hospodářský statek. Pamětník se vyučil truhlářem u svého otce a mezi lety 1946 - 1948 absolvoval mistrovskou truhlářskou školu v Chrudimi. V roce 1950 musel Jaroslav Šimánek na vojnu a kvůli špatnému posudku byl přidělen k Pomocným technickým praporům. Čtyři roky sloužil jako horník na dole v Horní Suché u Havířova. V polovině vojny absolvoval poddůstojnickou školu. Na propustce se seznámil s budoucí ženou Martou, která se k němu přestěhovala do Batelova a s níž vychoval dvě děti. Po vystřídání několika zaměstnání učil až do důchodu na Středním odborném učilišti v Třešti. V šedesátých letech kvůli tomu absolvoval pedagogické minimum a vystudoval průmyslovou školu v Jihlavě. V sedmdesátých letech sepsal učebnici truhlářské technologie pro 2. a 3. ročník, která se dočkala mnoha dalších vydání. V roce 1989 odešel do důchodu. Roku 2022 žil v Batelově.