"To bylo hrozné. Já jsem tam byl asi třikrát. Oni si nás dávali dolů do sklepa vychladit. Tam byly jenom dlaždice, byl jsem jen ve spodním prádle. Okénko bylo vysazené, to bylo na podzim. Ráno jsem chtěl vstát a jak jsem seděl na bobku, chtěl jsem se postavit a byl jsem tak ztuhlý, že jsem se svalil. Tam to bylo špatné. Když jste šel z cely na výslech, tak u dveří stál bachař a jak jste vstoupil do dveří, dal vám na oči ručník a zavázal ho. Ten ručník byl většinou mokrý. Na tom výslechu vás většinou posadili do rohu na židli, ruce připoutané dozadu k židli a nohy taky. Takže když jste uhnul a spadnul, židli vzal a postavil ji zas do rohu. A mydlil vás tím mokrým ručníkem. To není vidět žádná modřina, ale rána je to, jako když vás kůň kopne."
„To je taková vzpomínka na to, když nás vyhnali na Štědrý den fárat. Civilové, kteří tam byli, na svátky nedělali. Nás vyhnali dělat. Kluci se rozčílili. Bachaři zůstali nahoře a dole byl naddůlní, který nás naháněl, že prostě musíme dělat. Když jsem přišel, naddůlní už tam byl. Tam byla jímka na vodu, kde se tlačila voda ven. Tak ho hodili do té jímky a chtěli ho utopit. Jak se chytil kraje, tak mu šlapali po prstech, aby se pustil. Nakonec ho vytáhli ven. Vyfáral a od té doby už jsme ho tam neviděli.“
„Tam to bylo hrozné. Tam byla nejdříve norma osmnáct vozů, pak to zvýšili na jednadvacet. Když jste to nesplnil, tak rovnou z práce do bunkru. Bunkr byl pod nádrží na chlazení kompresoru. Když byly mrazy, tak po stěnách byla jinovatka. Druhý den ráno vás pustili do práce. Když jste nesplnil, tak zpátky do bunkru plus tvrdá temná. Takže to vyšlo na každý druhý den.“
Miroslav Šír se narodil 17. srpna 1928 v Hodkách, části obce Světlá pod Ještědem. Během druhé světové války se spolu s otcem Josefem Šírem zapojil do protifašistického odboje. Pomáhal sovětským výsadkářům a partyzánům, přenášel zbraně. Protože po roce 1948 nesouhlasil s tím, jakým způsobem komunisté převzali moc, naplánoval s kamarády emigraci. Jejich známá je však udala. V roce 1949 byl zatčen Státní bezpečností. Prožil řadu výslechů a bití a poté byl odsouzen k deseti letům vězení. Pracoval v kamenolomech a dolech, prošel komunistickými lágry Bytíz, Vojna, Mořina, Jáchymov a dalšími. Kvůli pokusu o útěk byl v roce 1953 odsouzen k dalším šesti letům těžké práce. V roce 1960 byl na amnestii propuštěn na svobodu. Až do penze poté pracoval jako vedoucí údržby strojů v podniku na výrobu nábytku Ton. Miroslav Šír zemřel 31. května roku 2023.
