Zapři mě jako Petr Krista, jinak se v tomhle prolhaném režimu nikam nedostaneš, radil mi otec
Download image
Jaroslav Sixta se narodil 28. března 1936 ve Velimi nedaleko Kolína. Rodiče tam hospodařili na statku s asi 36 hektary polí, který patřil rodině od 19. století. Za druhé světové války byla část rodiny zapojena do odboje. V roce 1942 se měli v jejich domě schovávat parašutisté vyslaní z Londýna, kteří měli spáchat atentát na Heydricha. Sixtovi pro ně už vybudovali speciální skrýš. Matka však dostala na poslední chvíli strach a odmítla takové riziko podstoupit. Bratrance Miroslava Vojtěchovského, který domlouval ukrytí parašutistů, nacisté popravili. Po únoru 1948 začali komunisté v souvislosti s kolektivizací rodinu šikanovat. V roce 1951 jim zabavili hospodářství i dům. Byli nuceně vystěhováni do Kouřimi. Otec byl odsouzen na půl roku do vězení pod záminkou nesplnění dodávek mléka. Matka se třemi dětmi se pak přestěhovala do Nespek u Benešova. Jaroslav nesměl jako syn sedláka studovat, vyučil se v cukrovaru. Později nastoupil k večernímu studiu na elektrotechnickou průmyslovku v Praze, Na přímluvu profesora matematiky byl záhy na této škole přijat k dennímu studiu. Pracoval mimo jiné v Projektovém ústavu uranových dolů. V listopadu 1968 emigroval se ženou a třemi dětmi do Vídně. Poté získali azyl v Kanadě. Usadili se v Montrealu, kde měli příbuzné. Jaroslav si tam začal vydělávat jako údržbář, později dělal dozor na stavbách. Dostal se do projektové kanceláře a účastnil se projektu Hibernia na těžbu nafty v Atlantickém oceánu. Působil také jako stavební inspektor na stavbě letiště v Keni. Po pádu komunistického režimu dostala rodina statek ve Velimi v restituci zpátky. Jaroslav Sixta dům opravil a začal se tam vracet. V roce 2021 žil střídavě ve Velimi a v Montrealu.
