Komunisti by tě dostali do drápů a zotročili
František Škarda se narodil 9. července 1928 na samotě Hájka poblíž Lubence v západních Čechách, kde jeho otec Šimon v roce 1925 koupil statek a začal od píky hospodařit. Po postoupení sudetských území Německu museli v roce 1940 Škardovi statek opustit a přestěhovat se do protektorátu. Většinu války prožili na velkostatku v Baldově u Domažlic, kde otec dostal místo správce a kde se rodina dočkala osvobození americkou armádou. Od dubna 1945 na statku skrývali 32 maďarských Židovek, které se na Domažlicko dostaly z transportu, kromě nich otec bez vědomí rodiny ukrýval ještě tři sestřelené piloty. Pamětník podrobně líčí osvobozovací manévry amerických vojáků i útěk německé jednotky z Baldova. Po válce se rodina vrátila do Hájky u Lubence, jejich statek byl už ale neobyvatelný. Dostali k užívání jiný statek v Lubenci. Ten jim však komunisté sebrali v roce 1951, přestěhovali se do domku, otci zakázali pracovat v zemědělství. František Škarda v roce 1947 odmaturoval na plzeňské rolnické střední škole, na vysokou školu zemědělskou ho však coby syna „kulaka” nevzali. Poté, co odmítl nabídku vstoupit do KSČ a stát se kádrovou rezervou s možností vystudovat vysokou školu, musel v roce 1950 narukovat k PTP do kladenských dolů. Z vojny se vrátil až v roce 1953, po otcově smrti. Pracoval pak jako agronom, pomocný dělník a mechanizátor. Celý život byl věřící. S manželkou vychovali dvě vlastní a tři adoptované romské děti.