Helga Smékalová

„Maminka, když se vdala, tak přestoupila na židovskou víru. Mysleli si, že mě tím nějak zachrání, tak mě v devětatřicátým roce nechali pokřtít a oba přestoupili na katolickou víru. Jenomže ono to nepomohlo. Já si dneska říkám, že to nebyl dobrý krok, protože mě z jednoho kolektivu dětí vytrhli a s druhým kolektivem se dá říct, že jsem se nesžila.“

„S aktovečkou, ve které jsem měla kapesník a krajíček chleba, jsem jela do Prahy do vilky ve Střešovicích. Tam nás sice zaregistrovali, ale odlifrovali na Hagibor. Byly tam dřevěný baráky a tam jsme zůstali, než nás v únoru odtransportovali do Terezína. Teď ta hrůza. Jela jsem tam jen s krajíčkem chleba a kapesníkem. Neměla jsem s sebou ani rezervní kalhotky, protože se počítalo, že jedu na den a že se tak jako maminka vrátím večer domů. Byl to pro mě hrozný šok.“

„Babiččin byt měl okna do ulice, tak naši z toho byli velice špatní, když Němci dělali pochodový průvody. Bydleli jsme na Štefánikově, dnešní ulici 1. máje, a to byla jedna z hlavních olomouckých tepen. Dělali tam velký pochodový průvod. Nevím přesně, kdy to bylo, ale vím, že jsme se na to dívali a naši z toho byli velmi špatní.“