Vyprávím, jak zachránil ty děti. To je to nejmenší, co já můžu udělat pro Wintona
Věra Snabl se narodila 9. listopadu 1952 v Teplicích do rodiny Hanuše Šnábla, Wintonova dítěte, a Dagmar Lavičkové. Otec Hanuš odjel v roce 1939 s transportem dětí do Anglie, po konci války se vrátil zpět do Československa, jeho rodiče ani bratr nepřežili. Na přelomu 50. a 60. let žila rodina Šnáblova v michelské synagoze, kde byl ještě sklad desítek až stovek tór zabavených nacisty za druhé světové války a na policích se povalovaly dětské kresby z terezínského ghetta. Hanuš Šnábl se v polovině 60. let nevrátil z jedné pracovní cesty do Birminghamu, o několik let později za ním utekla i Věra. Pro Tigridův exilový časopis Svědectví s sebou vyvezla tajné dokumenty mapující okupaci Československa v srpnu 1968. Ve Velké Británii začala pracovat jako manekýna a poznala řadu zajímavých stylistů, například Karla Lagerfelda. V roce 1972 se přestěhovala do Itálie, kde se provdala. Dnes (2023) vypráví o záchranné akci Nicholase Wintona v italských školách. Ozývají se jí školy z celé Itálie a Věra říká, že vyprávění o tom, jak Winton děti zachránil, je to nejmenší, co ona může pro Wintona udělat. V roce 2023 žila mezi italskou Bolognou a švýcarským Luganem.