Jiří Sommer

„Povídám, kluci, já se tam jdu podívat. Tak jsem se šoural, byli tam ozbrojený MP a já s kvérem, táhl jsem ho za hlaveň za sebou. Dva jsme tam takhle pomaloučku přišli, oni si nás všimli, podívali se, ale zřejmě nečuli nějakou nedobrost. Rozhlídnu se, co se děje, a najednou tam přistává vojenská dakota, to byl dopravní letoun nejběžnější pro dopravu vojsk, materiálu a všeho možnýho, ale tahle byla zřejmě jinak vyfešákovaná. Přirolovali téměř až k nám, poblíž té skupiny, kde byli MP. A oni hned všichni šli k tomu, z toho vyšli dva oficíři. První vyšel v brigadýrce člověk, kterého už jsme tehdy od vidění znali, protože byl ve všech novinách a už za Němců byl ukazovaný, generál Eisenhower. Američani říkali generál Ike. Vrchní velitel spojených vojsk na západě. To snad není možný, ale musel to být on. No a druhej byl zřejmě nějaký jeho příkazník, spojka nebo cokoliv s kufírkem na papírky, a sunuli se tam k nám, ke skupině MP a vojáků. A buď tam došli nebo ještě nedošli a od města přijel velký osobní vůz, zeleně nastříkaný s emblémy k tomu. On prohodil pár slov s vojákama a hned ti dva vlezli do auta a odjeli do města. A já se toho jednoho vojáka ptám: ,Generál Eisenhower?‘ – ,Yes, it’s general Ike.‘ I to jsme věděli, že se mu tak říká. Všichni Američani tam zůstali, tak jsme se trochu starali o ty letadla, ale dávali jsme pozor, co se tam bude dít. Tak dvě hodiny to trvalo a to auto s oficírama přijelo zpátky. Vystoupili, auto odjelo a oni dva normálně šli mezi ty vojáky. Tak, jak my se tady bavíme, ale tady většinu času mluvím já, ale tam to byl takový hovor více lidí dohromady, takový kroužek. My dva tam stojíme u toho nevinně a nikdo si nás nevšímá. Tak dvacet minut to mohlo trvat, pak se příkazník podívá na hodinky a něco řekl Eisenhowerovi, on se taky podíval a pokýval. A dál bylo vidět, že se loučí a chystali se k odjezdu. Než šli k letadlu, Eisenhower obešel celý ten kroužek, 10 až 15 vojáků tam mohlo být a dva až tři MP navíc a každýmu podal ruku, včetně nás. No my jsme si jen hodili pušky do levý ruky za zády, kdybychom ji zvedli, tak se o nás asi staraj. I mně podal ruku a odjeli.“