Otcův odkaz mne provázel životem
Vědunka Režná se narodila v chorvatském Záhřebu 22. dubna 1927. Její otec Vojtěch Režný byl v roce 1912 vyslán jako učitel dětí rakouských námořníků do Rijeky. Tam se oženil s vídeňskou Češkou, která se stala matkou jeho dcery Vědunky. Pro neshody se slovenskými krajany se rodina přestěhovala do Sarajeva. Otec byl vedle svého oficiálního zaměstnání ve školství také velmi aktivním novinářem a kromě toho se intenzivně angažoval v podpoře českých krajanů. Když vypukla v roce 1939 druhá světová válka, psal v novinách proti nacistům. Po přepadení Jugoslávie v roce 1941 začal za podpory partyzánů vykonávat zpravodajskou činnost pro Spojence. Na jaře 1944 byl zatčen, uvězněn a v únoru 1945 zahynul v Dachau, což ovšem jeho rodina tehdy nevěděla. V lednu 1945 byly matka a Věda také zatčeny gestapem. Mladá Vědunka byla zprvu držena na samotce, což byl pro ni hrůzný zážitek. Po dalším věznění ve společné cele s cizími ženami byly nakonec ona i její matka propuštěny. Krátce poté zažily osvobození Sarajeva. Matka samozřejmě ve strašném poválečném zmatku začala hned pátrat po svém muži. Nakonec se nechala přesvědčit, že jediný možný způsob, jak se o jeho osudu něco dovědět, je pátrat po něm z Čech. Prvním repatriačním transportem odjely matka s dcerou do Československa. Za dramatických okolností nakonec získaly velmi skromné ubytování a teprve po čase se setkaly s přítelem z české komunity v Jugoslávii, který jim sdělil smutnou zprávu o smrti otce rodiny. Vědunka získala práci účetní, kterážto profese jí vydržela až do konce pracovní kariéry. Šťastně se vdala, díky manželově zaměstnání měla možnost vracet se do milované Jugoslávie.